40 C 411/2020-31 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která byla doručena shora nadepsanému soudu dne 17.6.2020, domáhala po žalované zaplacení částky 35 064 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že dne 23.1.2020 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty dne 31.1.2020 peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž částka 2 500 Kč byla ihned převedena na účet zprostředkovatele žalované jakožto jeho provize. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že zapůjčené peněžní prostředky vrátí společně se smluvenými úroky, tedy celkově částku 37 500 Kč, a to v pravidelných 25 měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, přičemž datum splatnosti první splátky bylo stanoveno na den 20.2.2020. Žalovaná ovšem nesplácela úvěr řádně a včas, proto byl úvěr v souladu se smluvními podmínkami žalované zesplatněn, což bylo žalované oznámeno písemně dne 22.4.2020. Žalobkyně žalovanou upomínala na zaplacení dlužných částek písemnou formou (žalobkyně zaslala celkem 3 písemné upomínky), a to ještě před zasláním předžalobní výzvy. Nárok žalobkyně je tedy tvořen nesplacenou jistinou ve výši 27 063 Kč, neuhrazenými splátkami do zesplatnění ve výši 4 500 Kč, částkou 300 Kč za písemné upomínky před zasláním předžalobní výzvy a oznámení o zesplatnění, částkou 1 497 Kč jakožto součtu smluvních pokut za prodlení se 3 splátkami úvěru a částkou 1 704 Kč jakožto dluhem na smluvní pokutě ve výši 0,1% denně ode dne zesplatnění. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 21,55% ročně z částky 27 063 Kč od 23.4.2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% z částky 27 063 Kč od 23.4.2020 do zaplacení. Před poskytnutím úvěru žalované byla řádně posouzena její úvěruschopnost. Soud vydal platební rozkaz ve znění žalobního petitu, který se ovšem žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. 2. Soud postupoval dle §115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném, (dále jen o.s.ř.) a k projednání věci nařídil jednání. Žalobkyně zaslala soudu omluvu z jednání s vyjádřením, že souhlasí s jednáním bez její přítomnosti, jelikož má za to, že již dostatečně splnila svoji povinnost tvrzení i důkazní. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, ani se k žalobě nevyjádřila. Proto soud postupoval v souladu s ustanovením §101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazovaní dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 1. Dne 23.1.2020 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž celková výše spotřebitelského úvěru byla stanovena na 30 000 Kč, provize zprostředkovatele spotřebitelského úvěru činila 2 500 Kč, celková částka, kterou se zavázala žalovaná uhradit, činila 37 500 Kč a roční zápůjční úroková sazba 21,55% (ze smlouvy o úvěru [číslo] vč. přílohy č. 1 úvěrové podmínky). 2. Žalobkyně dne 31.1.2020 převedla na účet žalované částku 27 500 Kč (z potvrzení banky o provedení úhrad ze dne 31. 1. 2020). 3. Žalobkyně dne 28.2.2020, dne 25.3.2020 upomínala žalovanou o zaplacení dlužné částky (z upomínky pro smlouvu [číslo] z čestných prohlášení zaměstnance žalobkyně [jméno] [jméno]). 4. Dne 22.4.2020 zaslala žalobkyně žalované informaci ohledně zesplatnění smlouvy a předžalobní upomínku (ze zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne 22. 4. 2020 vč. podacího lístku). 5. Ke dni 22.4.2020 činila celková splátka dluhu žalované po zesplatnění 27 065 Kč (z bonity smlouvy pro smlouvu [číslo]). 6. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, přičemž bylo každou ze splátek plněno jak na úrok, tak na jistinu; nesplacená jistina po zesplatnění činila 27 063 Kč (z tabulky umoření pro smlouvu č. 928803). 7. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr, a to prostřednictvím výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu katastru nemovitostí, výpisu transakcí z účtu žalobkyně a výplatními páskami. Přitom bylo zjištěno, že žalovaná pobírá v zaměstnání průměrnou měsíční mzdu ve výši 24 000 Kč (z výplatních pásek žalované). 8. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila, že žalované svědčí spoluvlastnické právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí (z výpisu z katastru nemovitostí). 9. Před poskytnutím úvěru žalované bylo zjištěno, že na žalovanou není vedeno exekuční řízení (z výpisu z evidence exekucí). 10. Žalobkyně získala informaci o tom, že s žalovanou neprobíhá žádné insolvenční řízení (z výpisu z insolvenčního rejstříku). 11. Žalobkyně si od žalované před poskytnutím úvěru opatřila výpis transakcí z jejího účtu (z výpisu transakcí z účtu žalované). 12. Měsíční výdaje žalované činily 8 000 Kč, příjmy žalované činily 24 000 Kč, příjmy domácnosti činily 50 000 Kč (z čestného prohlášení žalované). 13. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž částka 2 500 Kč byla převedena ihned na účet zprostředkovatele. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit společně s úroky v 25 měsíčních splátkách. Tuto svoji povinnost žalovaná ovšem neplnila a úvěr byl ze strany žalobkyně ke dni 22.4.2020 zesplatněn. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 27 063 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě výplatních pásek, výpisu z evidencí exekucí, výpisu z katastru nemovitostí a čestného prohlášení žalobkyně. 14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 15. Dle § 2395, zákona číslo 89/2012 Sb., dále jen občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak od měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 17. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Dle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil svoje smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 19. Dle bodu č. 2 smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným činí smluvní pokuta za prodlení s každou jednotlivou měsíční splátku 499 Kč. 20. Dle bodu č. 4 smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným je stanoven poplatek za každou odeslanou upomínku pro nesplacení splátek ve výši 100 Kč. 21. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž celková cena úvěru byla sjednána na 37 500 Kč. Úvěr měl být žalobkyni splacen ve splátkách, ovšem žalovaná tuto svoji smluvní povinnost nesplnila, a to ani po zaslání upomínek a předžalobní výzvy. S ohledem na výsledky dokazování a vzhledem k tomu, že žalovaná na svoji obranu ničeho netvrdila ani neprokazovala, soud uznal návrh žalobkyně jakožto důvodný. Soud též shledal, že ze strany žalobkyně byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované (a to i z výplatních pásek žalované), a tedy neshledal, že je dán důvod neplatnosti smlouvy ve smyslu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O povinnosti zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak dospěl k závěru, že je žaloba důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 403 Kč. Dále odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po 500 Kč, kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), a které byly zástupci žalobkyně přiznány podle § 11 odst. 1 AT za následující služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby. Zároveň zástupci žalobkyně náleží paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby podle §14b odst. 5 písm. a) AT za 3 úkony po 100 Kč, a náhrada DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši 378 Kč Celkem je žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 581 Kč. Odměnu a náhrady zástupce žalobkyně omezil soud v souladu s § 14b AT, neboť soudu je z