40 C 477/2020-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 509 Kč jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 10. 9. 2019 do 22. 9. 2019 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky. Žalovaná se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 12. 2020, č. j. 40 C 477/2020-12 vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovanou současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná byla vlastníkem vozidla [registrační značka] (objem válců motoru nad 2 500 cm3) v době od 10. 9. 2019 do 22. 9. 2019. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo žalovaná nezaplatila ani ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy žalobkyně ze dne 5. 2. 2020. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná neměla v době od 10. 9. 2019 do 22. 9. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti svého vozidla [registrační značka] dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jako„ ZPO“). Žalobkyně měla proto nárok na zaplacení příspěvku vůči žalované podle § 4 odst. 1 ZPO. Výše příspěvku byla určena dle § 4 odst. 3 ZPO ve spojení s § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Mimo příspěvku měla žalobkyně nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 ZPO ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně doručila žalované výzvu ve smyslu § 4 odst. 6 ZPO. Splatnost příspěvku tak nastala po 30 dnech od doručení této výzvy dne 22. 3. 2020. Jelikož však žalovaná ničeho neuhradila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na uvedených datech splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 200 Kč za každý ze tří úkonů právních služeb včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny advokátky a paušálních náhrad výdajů dle § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 a § 152 odst. 2 o. s. ř. O místě plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když k jinému postupu neshledal důvod.