55 C 46/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela nejprve 22. 9. 2017 s její právní předchůdkyní (společností [právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit poplatek ve výši 8 917 Kč, jenž představuje úrok ve výši 1 789 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 4 208 Kč. Tuto částku se zavázala žalovaná spolu s jistinou uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 316 Kč Poslední splátka byla splatná 16. 11. 2018. K datu 22. 10. 2018 stále žalovaná dlužila 3 439,68 Kč na jistině a 3 101,32 Kč na poplatku. Pohledávka byla následně smluvně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem 12 166 Kč. 2. Dále žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně další smlouvu o zápůjčce, a to dne 19. 1. 2018 pod [číslo]. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit poplatek ve výši 6 019Kč, jenž představuje úrok ve výši 1 065 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 436Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 2 436 Kč. Tuto částku se zavázala žalovaná spolu s jistinou uhradit v pravidelných 45 týdenních splátkách po 312 Kč Poslední splátka byla splatná 30. 11. 2018. K datu 22. 10. 2018 stále žalovaná dlužila 3 935,68 Kč na jistině a 3 140,80 Kč na poplatku. Pohledávka byla následně smluvně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem 6 708 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 5. Dne 22. 9. 2017 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce ve výši 10 000 Kč. Zapůjčená suma byla předána žalované v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit jistinu ve výši 10 000 Kč a dále poplatek ve výši 8 917 Kč. Tento poplatek byl vypočten jako součet úroku ve výši 1 789 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a za komfortní splácení v hotovosti ve výši 4 208 Kč. Celkovou částku 18 917 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v hotovosti v pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč (Zjištěno ze smlouvy o půjčce a obchodních podmínek – příloha B). 6. Průměrná úroková sazba v případě nově uzavřených spotřebitelských zápůjček se splatností do 1 – 5 let včetně byla v prosinci září 2017 8,85 % ročně. (Zjištěno z databáze ČNB – příloha G). 7. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě jejího prohlášení a dále pracovní smlouvy a výplatních pásek. Vyšla přitom z příjmu žalované 16 606 Kč měsíčně a výdajů žalované 5 000 Kč. Do výdajů nebyly započteny žádné splátky zápůjček od jiných subjektů ani samotné právní předchůdkyně žalobkyně. (Zjištěno ze zákaznické karty – příloha A). 8. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Naposled učinila žalovaná řádnou splátku dle smlouvy v květnu 2018 (Zjištěno z tabulky umoření – přehledu plateb – příloha C). 9. Dne 19. 1. 2018 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] další smlouvu o zápůjčce ve výši 8 000 Kč. Zapůjčená suma byla předána žalované v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit jistinu ve výši 8 000 Kč a dále poplatek ve výši 6 019 Kč. Tento poplatek byl vypočten jako součet úroku ve výši 1 065 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 436 Kč a za komfortní splácení v hotovosti ve výši 2 518 Kč. Celkovou částku 14 019 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v hotovosti v pravidelných týdenních splátkách po 312 Kč (Zjištěno ze smlouvy o půjčce a obchodních podmínek – příloha F). 10. Před uzavřením druhé smlouvy o zápůjčce zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované na základě jejího prohlášení a dále výpisů z bankovních účtů. Vyšla přitom z příjmu žalované 13 191 Kč měsíčně a výdajů žalované 4 000 Kč. Do výdajů nebyly započteny žádné splátky zápůjček od jiných subjektů ani samotné právní předchůdkyně žalobkyně, přestože první zápůjčka nebyla dosud splacena. (Zjištěno ze zákaznické karty – příloha E). 11. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Naposled učinila žalovaná řádnou splátku dle smlouvy v květnu 2018 (Zjištěno z tabulky umoření – přehledu plateb – příloha F). 12. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. (Zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a podacího archu – příloha H). 13. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. (Zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu – příloha CH). 14. Při hodnocení důkazů soud vyšel zejména z toho, že veškeré provedené důkazy, pokud jde o uzavření smlouvy, postoupení pohledávky a hrazení dluhu, vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. Vyhodnotil je tedy jako pravé a věrohodné. Pouze pokud jde o výpis z databáze ČNB, který předložila žalobkyně k důkazu svého tvrzení o výši průměrných útkových sazeb, soud si ověřil jeho pravost pořízením vlastního z webu ČNB. Zjistil, že žalobkyně soudu nezaslala výpis úrokových sazeb nových obchodů (tabulka B1 [číslo] databáze [příjmení]), nýbrž výpis stavu všech existujících obchodů (tabulka B2 [číslo] databáze [příjmení]). Proto údaj o výši 11,16 % v řádku, na který odkazovala žalobkyně ve svém podání na č. l. 40 není pravdivým odrazem průměrných úrokových sazeb nových obchodů. Jde o zcela jiné statistické číslo. K tomu soud považuje nezbytné poznamenat, že žalobkyně tak učinila zcela vědomě s úmyslem zkreslit zjištěný skutkový stav. [příjmení] jednání se totiž žalobkyně dopustila v jiném řízení, vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 55 C 51/2021, na což jí soud upozornil i v konečném rozsudku. I přes toto upozornění tak učinila žalobkyně opětovně. 15. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další důkazy soud neprováděl, neboť nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné. 16. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně v září 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které jí bylo poskytnuto 10 000 Kč. Půjčku se zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách se souhrnným poplatkem ve výši 8 917 Kč. Tento poplatek byl vypočten jako součet úroku ve výši 1 789 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a za komfortní splácení v hotovosti ve výši 4 208 Kč. V době uzavření smlouvy byla průměrná výše úroku ze spotřebitelských půjček 8,85 % ročně. Žalovaná na tento svůj dluh uhradila celkem 12 166 Kč. Následně uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně v lednu 2018 další smlouvu o zápůjčce, na základě které jí bylo poskytnuto 8 000 Kč. Půjčku se zavázala vrátit v 45 týdenních splátkách se souhrnným poplatkem ve výši 6 019 Kč. Při zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyně žalované opomněla do výdajů žalované započíst splátky na první zápůjčku, kterou jí poskytla, a vyšla dále z toho, že příjem žalované poklesl z původních 16 606 Kč na 13 191 Kč. Přesto jí druhou zápůjčku poskytla. 17. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně. 18. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaná je státním občankou Slovenska. Pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), když zápůjčka byla poskytnuta v České republice (shodně viz i rozsudek Soudního dvora EU ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. C -249/16). Rozhodným právem je pak právo české, neboť tak bylo v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/ 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dohodnuto. 19. První smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně soud kvalifikoval jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z. a dále se zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na její mravnost ve smyslu § 588 o. z., a to s odkazem na závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 či na něj odkazujícího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2019. Vzal při tom v potaz, že nejen částku výslovně ve smlouvě označenou jako úrok 1 789 Kč), ale i tzv. poplatek za„ zpracování a doručení“ (2 920 Kč) je třeba ve smyslu právní kvalifikace v tomto případě hodnotit jako úrok dle § 2392 o. z., neboť je z pohledu žalova