60 C 418/2021-71 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svým návrhem po žalovaném původně domáhala zaplacení částky v celkové výši 42 098 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 25. 6. 2014, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 21 000 Kč. Řízení ohledně tohoto nároku bylo však zastaveno (viz bod 22.). Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení částky ve výši 18 441 Kč s příslušenstvím, požadovaný z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) dne 9. 10. 2015, na jejímž základě byla žalovanému v den podpisu v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši 12 541 Kč, který je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání předmětné smlouvy ve výši 1 975 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 082 č a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 484 Kč. Nedílnou součástí předmětné smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Poskytnutou zápůjčku včetně těchto částek se ve smlouvě o zápůjčce žalovaný zavázal hradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši po 460 Kč do 2. 12. 2016 Poslední splátku žalovaný uhradil dne 3. 5. 2016 a následně splátky nehradil. Žalobkyně ve věci uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí posoudila zhodnocením informací od žalovaného, který byl před uzavřením předmětné smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto byly ověřovány doklady od žalovaného. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo dne 16. 9. 2016 v souladu s čl. 12 Smluvních podmínek právo na uhrazení celé neuhrazené dlužné částky, která činila na jistině 10 044 Kč a na poplatku 8 397 Kč. V důsledku neplacení vzniklo žalobkyni marným uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky právo požadovat z dlužné jistiny úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně má dále právo na zaplacení úroku ve výši 19,98 % ročně (dle čl. 4 Smluvních podmínek) z dlužné jistiny 10 044 Kč od 2. 12. 2016, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, přičemž toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 5. 2017. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 441 Kč, a to 10 044 Kč na jistině a 8 397 Kč na poplatku, dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 907,18 Kč, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 819,62 Kč. Žalobkyně požadovala také zaplacení úroku z prodlení z částky 10 044 Kč ve výši 8,05 % ročně za období od 16. 5. 2017 do zaplacení spolu s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 10 044 Kč za období od 16. 5. 2017 do zaplacení. 2. Jelikož se soudu nepodařilo zjistit pobyt žalovaného, byla mu ustanovena pro řízení opatrovnice. Opatrovnice namítala zejména, že smlouva nebyla platně uzavřena, když žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je občanem Německa. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle článku 17 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 18 odst. 2 Nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť poslední bydliště žalované strany, které bylo možné zjistit, se nachází v České republice. Rozhodným právem je pak právo české, a to podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť se jedná o spor ze spotřebitelské smlouvy, spotřebitel (žalovaný) měl své poslední známé obvyklé bydliště v České republice a obchodník (žalobkyně) provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v České republice, tj. v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště. 4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: 5. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalobkyně jako podnikatel, jejímž hlavním předmětem činnosti je poskytování spotřebitelského úvěru, poskytla žalovanému jako spotřebiteli dne 9. 10. 2015 v hotovosti zápůjčku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši 12 541 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši po 460 Kč do dne 2. 12. 2016; poslední splátka byla sjednána ve výši 401 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poplatek ve výši 12 541 Kč byl tvořen součtem kapitalizovaných úroků za poskytnutou zápůjčku za sjednanou dobu řádného trvání předmětné smlouvy ve výši 1 975 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 082 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 484 Kč Součástí smlouvy byly rovněž smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě zákazník (žalovaný) potvrdil, že [anonymizováno] ([právnická osoba], [IČO]) před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty. V čl. 13 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce bylo uvedeno prohlášení zákazníka (žalovaného), že [anonymizováno] ([právnická osoba], [IČO]) před uzavřením smlouvy poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou půjčku. Dále zákazník (žalovaný) prohlásil, že má plnou způsobilost tuto smlouvu uzavřít a je schopen [anonymizováno] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Žalovaný uhradil do 3. 5. 2016 žalobkyni celkem částku 9 100 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne 9. 10. 2015, včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, přehledu plateb). 6. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo] zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě jeho prohlášení a dále z pracovní smlouvy ze srpna 2008, 2 výplatních pásek za srpen a září a dokladů o SIPO ze srpna a září. Vyšla přitom ze mzdy žalovaného ve výši 15 000 Kč měsíčně, dalších příjmů ve výši 13 550 Kč a výdajů žalovaného v celkové výši 17 000 Kč. Do výdajů nebyly započteny žádné interní splátky zápůjček právní předchůdkyně žalobkyně, přestože první zápůjčka nebyla dosud splacena. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo] zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě jeho prohlášení a dále pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a dokladů SIPO. Vyšla přitom ze mzdy žalovaného ve výši 16 500 Kč měsíčně, dalších příjmů ve výši 11 000 Kč a výdajů žalovaného v celkové výši 23 700 Kč. Do výdajů byly započteny splátky zápůjček od jiných subjektů ve výši 8 500 Kč (viz zákaznická karta ze dne 9. 10. 2015 a 25. 6. 2014) 7. Pohledávka společnosti [právnická osoba], [IČO], za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy o zápůjčce byla na žalobkyni postoupena dne 15. 5. 2017 (viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy [číslo]). Žalovanému bylo postoupení oznámeno společností [právnická osoba], [IČO] dopisem ze dne 15. 5. 2017 odeslaným žalovanému dne 15. 6. 2017, ve kterém byl žalovaný současně vyzván k úhradě dlužné částky 18 441 Kč s příslušenstvím do 10 dnů od doručení oznámení (viz oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). 8. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 20. 2. 2018. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 26. 2. 2018 (viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem včetně podacího lístku). 9. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako plně věrohodné, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 9. 10. 2015 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně toho dne v hotovosti poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky odeslaným žalované dne 15. 6. 2017, ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Na žalobkyni byla pohledávka z uvedené smlouvy postoupena. 10. Soud nemá za prokázané, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru byla náležitě posuzována úvěruschopnost žalovaného. 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 12. Na vztah mezi účastníky soud aplikoval ustanovení smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoník