11 C 121/2021-125 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 19. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 9. 8. 2021) s odůvodněním, že žalobce vykonával pro žalovanou od roku 1998 činnost výhradního pojišťovacího agenta, a to konkrétně pro [právnická osoba], jakožto pojišťovnu, naposledy na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 1. 2019 uzavřené se spol. [právnická osoba], která zanikla fúzí sloučením s přechodem veškerého jmění na [právnická osoba], tedy žalovanou. Spol. [právnická osoba], převedla pojistný kmen na spol. [právnická osoba], nyní s názvem [právnická osoba] Naposledy byla činnost žalobce vykonávána pro [právnická osoba], žalobce však vychází z 22 let trvajícího vztahu s přechozími subjekty, zejména [právnická osoba] Žalobce svou činnost vykonával řádně, byl jedním z nevýkonnějších agentů, za což byl žalovanou v průběhu trvání smluvního vztahu opakovaně odměňován, a to finančně, materiálně i slovně. Žalobce svou činnost propagoval prostřednictvím inzerce, nejprve v knižní, a poté internetové formě ve Zlatých stránkách. Žalobce taktéž užíval od roku 2004 a následně od roku 2009 ke své činnosti vůz s logem pojišťovny. Žalobce v roce 2019 úspěšně složil závěrečnou zkoušku na investice I a taktéž v roce 2020 odbornou zkoušku VII na prodej neživotního a životního občanského pojištění, tedy měl nad rámec zákonem požadovaných osvědčení též další doklady o nadstandardním vzdělání. Žalobce u žalované dosáhly nejvyššího, tedy pátého stupně kroků kariéry, a byl mu propůjčen titul„ [anonymizována dvě slova]“, a to již v roce 2004, zároveň dodatky ke smlouvám o obchodním zastoupení byl žalobce žalovanou pověřen vedením agenturní kanceláře. Otevřením agenturní kanceláře žalovaná pověřila jen nejvýkonnější a nejschopnější zprostředkovale, když jim dokonce na tuto činnost poskytovala finanční příspěvky ve formě odměny za vedení této kanceláře. Žalobce dále uzavíral další pojistné smlouvy, a to na podkladě smluv o obchodním zastoupení uzavřených s různorodými dceřinými společnostmi pojišťovny, a činnost i takto nebývalé rozvíjel. Dne 17. 9. 2020 podal žalobce výpověď smlouvy, žalovaná výpověď převzala dne 21. 9. 2020. Dopisem ze dne 8. 10. 2020 žalované výpověď potvrdila, když uzavřela, že účinnost smlouvy končí ke dni 31. 12. 2020 Smluvní vztah mezi žalobcem a žalovanou byl tedy ukončen uplynutím výpovědní doby ke dni 31. 12. 2020, přičemž důvodem výpovědi smlouvy na straně žalobce byl jeho důchodový věk. V souladu s § 2514 občanského zákoníku žalobci náleží tzv. právo na zvláštní odměnu, když žalobce splnil všechny podmínky zákona pro její přiznání. Žalobce vykonával pro žalovanou činnost výhradního pojišťovacího agenta, když za tuto svou činnost významně rozvinul její podnikatelskou činnost a nepochybně získal stovky nových zákazníků. Žalobce vytvořil svou dlouholetou věrnou činností žalované tzv. pojistný kmen významné velikosti a rozsahu, po dobu několika let vedl agenturní kancelář, která vytvořila významně velký objem zákazníků pro žalovanou a přinesla tak žalované značné výhody, které žalovaná pociťuje nepochybně dodnes. V kmeni žalobce se nacházely smlouvy s celkovým plněním za rok 2020 ve výši 7 659 589 Kč s počtem smluv 2132, za rok 2019 ve výši 7 816 887,30 Kč s počtem smluv 2317. Též za minulé roky vzájemné spolupráce se výše kmene žalobce pohybovala vždy v řádu více než 7 000 000 Kč, v letech 2010 2015 pak 8 000 000 Kč. Tento kmen významné velikosti pak žalobce vytvořil pro žalovanou významně rychle, a to samostatně bez převzetí jiných kmenů. V kmeni žalobce byly zahrnuty vždy stovky smluv, z nichž žalované plynulo pojistné hrazené koncovými klienty, o něž žalobce pečoval a jež získával pro žalovanou. Žalobce odhaduje, že takto žalované jím zprostředkování klienti uhradili cirka 140 000 000 Kč na pojistném. Velikost pojistného kmene vytvořeného žalobcem a počty získaných smluv dokládá nejen zisk podstatného počtu nových zákazníků pro žalovanou, ale též význam rozvinutí obchodu žalované, přičemž z takto uzavřených pojistných smluv má žalovaná nepochybně stále významný prospěch, když tito zákazníci žalované stále platí pojistné. Ovšem již sama skutečnost, že kmen je pro žalovanou využitelný co do kontaktu na zákazníky, přináší žalované podstatné výhody nezanedbatelného charakteru. Přiznání zvláštní odměny žalobce je nepochybně spravedlivé, a to zejména vzhledem k výši provize, kterou výpovědí smlouvy žalobce ztratil a která vyplývá z obchodů, jež tvoří pojistný kmen žalobce. Zároveň je tato zvláštní odměna spravedlivá i s ohledem na ustanovení článku XI odst. 3 smlouvy, dle kterého žalobce není oprávněn po dobu dvou let od ukončení činnosti smlouvy vykonávat činnost pojišťovacího zprostředkovatele. Zákon sám ujednání o konkurenční doložce považuje za splnění podmínky § 2514 odst. 1 písm. b) občanského zákon. Důvodem pro ukončení smluvního vztahu se žalovanou byl především vysoký věk žalobce, který se rozhodl požádat o přiznání starobního důchodu, na nejž mu vznikl nárok již dne [datum]. Z důvodu pokročilého věku tak žalobce nemohl dále pokračovat ve své práci pro žalovanou. Na žalobce se proto nevztahuje ustanovení § 2517 občanského zákoníku, stanovící důvody, kdy nelze zvláštní odměnu obchodnímu zástupci přiznat. Žalobce své právo na úhradu zvláštní odměny uplatnil u žalované dopisem ze dne 6. 4. 2021, tento dopisy žalovaná převzala dne 12. 4. 2021, žalobce tedy uplatňuje úrok z prodlení ode dne následujícího, tedy od 13. 4. 2020. Žalovaná na tento dopis reagovala přípisem ze dne 14. 6. 2021, v němž nárok na zvláštní odměnu žalobce jako takový uznala, ovšem ve výši, s níž žalobce nesouhlasí. Nárok žalobce na zvláštní odměnu je tedy dán a je mezi stranami nesporný! Na tento dopis žalobce reagoval sdělením, že nesouhlasí s žalovanou určenou výší zvláštní odměny, a předžalobní výzvou vyzval žalovanou k úhradě zvláštní odměny ve smyslu § 142a o. s. ř. Do dnešního dne však žalovaná ničeho neuhradila, ačkoliv žalobci sdělila, že jeho nárok uznává. Žalobce má za to, že mu svědčí nárok na zvláštní odměnu v plném rozsahu, a to ve výši představující průměrnou roční odměnu žalobce počítanou z ročních odměn získaných u žalované za posledních 5 let činnosti žalobce, tedy za rok 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020, když u žalobce není jediný důvod, pro který by bylo možno nárok na zvláštní odměnu jakkoliv krátit. 2. Podáním ze dne 9. 8. 2021, doručeným soudu dne 10. 8. 2021, vzal žalobce žalobu co do částky jistiny ve výši 289 495 Kč zpět, neboť mu tato částka byla žalovanou uhrazena na účet jako neoznačení platba. K tomuto žalobce doplnil, že úhradou části nároku žalovaná uznala nárok žalobce co do důvodu a výše. Žalovaná v dopise ze dne 14. 6. 2021 uznala nárok žalobce na zvláštní odměnu jako takový a nyní po podání žaloby ještě částečně nárok uhradila. Žalovaná provedla úhradu částky 289 495 Kč, tedy částky, která nijak nesouhlasí s částkou, kterou žalovaná uvádí ve svém dopise a kterou jako nárok na zvláštní odměnu žalobci sama uznává, tento krok přitom žalobci nikterak smysluplně neobjasnila. Ze skutečnosti, že uhrazená částka není částkou uváděnou v dopise žalobci, ale částkou zcela jinou, má žalobce za to, že tento krok nelze vyložit jinak, než uznání nároku žalobce částečnou úhradou. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že jí navrhla ve zbylém rozsahu po částečném zpětvzetí zamítnout, a to z následujících důvodů. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce vykonával pro žalovanou činnost pojišťovacího zprostředkovatele, přičemž tento vztah mezi stranami byl naposledy upraven smlouvou o obchodním zastoupení ze dne 1. 1. 2019. Dne 21. 9. 2020 žalovaná obdržela ze strany žalobce výpověď smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 17. 9. 2020, žalobce jako důvod ukončení vztahu s žalovanou uvedl pokročilý věk a zhoršený zdravotní stav. Dne 8. 10. 2020 zaslala žalovaná žalobci přípis, ve kterém jej informovala o akceptaci výpovědi a odvolání plné moci. Smluvní vztah byl tedy ukončen uplynutím výpovědní doby ke dni 31. 12. 2020. Prostřednictvím přípisu právní zástupkyně ze dne 6. 4. 2021 uplatnil žalobce vůči žalované nárok na úhradu tzv. zvláštní odměny dle § 2514 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a požadoval úhradu zvláštní odměny ve výši 987 487,40 Kč. Na uplatnění tohoto nároku reagovala žalovaná přípisem ze dne 14. 6. 2021, jímž přiznala žalobci nárok na úhradu zvláštní odměny ve výši 296 905 Kč. Právní zástupkyně žalobce s takto stanovenou výší zvláštní měny nesouhlasila a zaslala žalované další přípis, na který žalovaná reagovala přípisem ze dne 29. 6. 2021 a podrobně vysvětlila žalobci, proč považuje takto stanovenou částku za konečnou a spravedlivou ve smyslu občanského zákoníku. Dne 4. 8. 2021 žalovaná uhradila žalobci zvláštní odměnu ve výši 289 495 Kč, tj. přiznanou zvláštní odměnu ve výši 296 905 Kč mínus 7 410 Kč, kterou současně poukázala bezhotovostním převodem na bankovní účet určený žalobcem. Žalovaná na nárok na zvláštní odměnu žalobce zapo