12 C 313/2021-149 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobci se žalobou došlou soudu 28. 6. 2021 domáhali po žalované zaplacení nemajetkové újmy v penězích, přičemž žalobce a) požadoval zaplacení částky 380 000 Kč, žalobkyně b) požadovala zaplacení částky 152 000 Kč. Žalobci žalobu odůvodnili tím, že 28. 6. 2018 došlo na silnici [anonymizováno] třídy [číslo] v km [anonymizováno] v katastru [územní celek], okres [okres] dopravní nehodě, při které řidič vozidla [příjmení] [jméno], reg. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále jen jako„ škůdce“), jedoucí ve směru na [územní celek], po předchozím požití návykové látky, kdy mu měřením bylo naměřeno v dechu [hmotnost] alkoholu, srazil pravou přední částí vozidla ve směru na [územní celek] jedoucího cyklistu [jméno] [příjmení], narozeného [datum] (dále jen jako„ primárně poškozený“). Primárně poškozený utrpěl těžká zranění, na jejichž následky dne [datum] zemřel. Škůdce z místa ujel, aniž by primárně poškozenému poskytl potřebnou pomoc. Okresní soud ve Znojmě rozsudkem ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 18 T 120/2018, shledal škůdce vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti dle ust. § 143 odst. 1, 3 trestního zákoníku, přečinu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle ust. § 151 trestního zákoníku a přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle ust. § 274 odst. 1, 2, písm. a) trestního zákoníku. Podle ust. § 229 odst. 1 trestního řádu soud odsouzenému škůdci uložil, aby poškozené žalobkyni b), jež byla coby sestra poškozeného připojena do trestního řízení s nárokem na náhradu vzniklé imateriální újmy, nahradil újmu za způsobené duševní útrapy v souvislosti s usmrcením primárně poškozeného ve výši 380 000 Kč. Vozidlo, jímž byla způsobena újma, nemělo v době dopravní nehody uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen jako„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobce a) byl s primárně poškozeným v častém kontaktu, dělila je velká vzdálenost, ale nikdy nezapomněli na společné vyrůstání v dětském domově po dobu 15 let, následně byli společně v pěstounské péči, než si každý založil rodinu, bydleli nějaký čas společně. Žalobkyně b) 5. 2. 2021 uplatnila u žalované nárok na výplatu pojistného plnění za dušení útrapy korespondující s přiznanou náhradou imateriální újmy dle rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 18 T 120/2018, ve výši 380 000 Kč a náklady vynaložené za pohřeb v částce 15 000 Kč, žalovaná žalobkyni b) poskytnula na náhradě nemajetkové újmy plnění v částce 228 000 Kč, když žalovaná plnění snížila o 40 % z důvodu spoluzavinění primárně poškozeného na nehodě. Žalobce a) se na žalovanou obrátil 6. 5. 2021 a v návaznosti na rozsudek Okresního soudu ve Zlíně požadoval rovněž zaplacení částky 380 000 Kč. 2. Žalovaná učinila nesporným skutečnosti o tom, že dne 28. 6. 2018 došlo k předmětné dopravní nehodě, že při níž primárně poškozený utrpěl těžká zranění, jimž podlehl, že škůdce byl pravomocným shora citovaným rozsudkem uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, přečinu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku dle § 151 trestního zákoníku a přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, za což byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let a k zákazu řízení motorových vozidel na 7 let. Dále žalovaná učinila nesporným, že odpovědnost škůdce za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], nebyla v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištěna. Shodně se žalobci rovněž uváděla, že v souvislosti se škodnou událostí specifikovanou shora poskytla žalobkyni b) z garančního fondu za odčinění duševních útrap částku 228 000 Kč, a na náhradě nákladů pohřbu částku 12 135 Kč. Žalovaná v rámci své obrany zdůraznila, že primárně poškozený jel v době dopravní nehody, k níž došlo v noci, na neosvětleném jízdním kole a neměl na sobě žádné reflexní prvky, čímž porušil ust. § 58 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., že řídil jízdní kolo pod vlivem alkoholu, čímž porušil ust. § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., a že neměl na hlavě ochrannou přilbu, přičemž v této souvislosti poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2258/2008 a akcentovala, že bezprostřední příčinou smrti primárně poškozeného bylo poranění hlavy. S ohledem na to určila míru spoluzavinění primárně poškozeného (§ 2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen jako „o. z.“) 40 %. Dále žalovaná uváděla, že citové vazby mezi žalobcem a) a primárně poškozeným jsou popsány nedostatečně a povrchně, duševní útrapy žalobkyně b) již žalovanou byly odčiněny. Žalovaná rovněž zdůraznila, že pro stanovení výše zadostiučinění v tomto řízení není závazný adhezní výrok předmětného rozsudku Okresního soudu ve Zlíně, když závazný pro zdejší soud je ve smyslu ust. §135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“) výrok o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo ho spáchal, jiné výroky trestního rozsudku soud nezavazují. V této souvislosti poukázala na nález Ústavního soudu ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. I ÚS 3456/15. 3. Žalobci se k jednáním dne 30. 8. 2022 a dne 15. 11. 2022 bez omluvy nedostavili, ačkoliv předvolání k jednání jim byla řádně doručena. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobců dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Na jednání dne 30. 8. 2022 soud žalobce v jejich nepřítomnosti konkrétně poučil ve smyslu ust. § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. jak mají doplnit svá tvrzení k citovým vazbám mezi nimi a primárně poškozeným a tyto prokazovat a poučil je o následcích nesplnění této výzvy, protokol z jednání s poučeními byl žalobcům doručen dle § 49 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Z nesporných tvrzení účastníků a z rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 17. 10. 2018, č. j. 18 T 120/2018-364, vzal soud za zjištěno, že [datum] došlo na silnici [anonymizováno] třídy [číslo] v katastru [územní celek], okres [okres], k dopravní nehodě, při které řidič vozidla [značka automobilu], [registrační značka], škůdce, srazil pravou přední částí vozidla ve stejném směru jedoucího cyklistu, primárně poškozeného. Primárně poškozený utrpěl při dopravní nehodě těžká zranění, kterým [datum] podlehl. Škůdce byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě, č. j. 18 T 120/2018, ze dne 17. 10. 2018 uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, přečinu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku dle § 151 trestního zákoníku a přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, za což byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let a k zákazu řízení motorových vozidel na 7 let. Z rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 17. 10. 2018, č. j. 18 T 120/2018-364, má soud za prokázané, že škůdci byla uvedeným rozsudkem uložena povinnost uhradit žalobkyni b) podle ust. § 228 odst. 1 trestního řádu částku 380 000 Kč 6. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že odpovědnost škůdce za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], nebyla v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. ke dni předmětné dopravní nehody pojištěna. V souvislosti s předmětnou dopravní nehodou poskytla žalovaná žalobkyni b) z garančního fondu odčinění duševních útrap v částce 228 000 Kč a náhradu nákladů pohřbu v částce 12 135 Kč. 7. Z předběžné zprávy o pitvě [číslo] soudních znalců [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne [datum], má soud za prokázané, že bezprostřední příčinou smrti primárně poškozeného byl maligní otok mozku, který nastal v přímé příčinné souvislosti s dopravní nehodou ze dne [datum]. Z posudku uvedených znalců ze dne 30. 7. 2018 má soud za prokázané, že bezprostřední příčinou smrti primárně poškozeného bylo poranění hlavy v podobě traumatického otoku mozku, zhmoždění mozku, krvácení pod mozkové obaly a do mozkových komor a zlomenin klenby a spodiny lební. K úmrtní primárně poškozeného došlo z příčin násilných v přímé příčinné souvislosti se šetřenou dopravní nehodou ze dne [datum]. 8. Ze znaleckého posudku [číslo] – [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 21. 8. 2018 má soud za prokázané, vozidlo řízené škůdcem narazilo pravou přední částí v oblasti předního nárazníku do zadního kola bicyklu. Vzhledem k rozsahu poškození kola je přijatelné, že sedlo kola bylo v okamžiku střetu zatíženo hmotností primárně poškozeného, tedy primárně poškozený v okamžiku střetu na jízdním kole seděl. Vlivem střetu došlo k podražení jízdního kola s cyklistou – primár