21 C 280/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 9. 7. 2022, domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný neuhradil smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení pronajatého technického zařízení (set-top box/CA modul, dále jen„ zařízení“), kdy žalovaný zařízení převzal na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 12. 5. 2020, uzavřené mezi účastníky řízení. Dne 30. 11. 2020 byla smlouva [číslo] ukončena. Žalovaný byl žalobkyní upomínán k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácené zařízení, avšak dosud tak neučinil. Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 12. 5. 2020, zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova], výzva k úhradě částky 5 000 Kč a vrácení technického zařízení ze dne 15. 11. 2021 včetně podacího archu, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako účastník uzavřeli dne 12. 5. 2020 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalovanému služby, spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu do dne 30. 11. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Součástí poskytovaných služeb byl rovněž pronájem technického zařízení set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy [číslo] byly zvláštní podmínky pro službu [anonymizováno] televize [anonymizována dvě slova], podle nichž účastník bere na vědomí a uzavřením smlouvy souhlasí se smluvnímu pokutami ve smlouvě uvedenými, mimo jiné se smluvní pokutou 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného zařízení. Dle čl. 4 odst. 4 zvláštních podmínek pro službu [anonymizováno] televize [anonymizována dvě slova] v případě ukončení smlouvy je účastník povinen technické zařízení vrátit žalobkyni ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaný na základě smlouvy [číslo] využíval služeb poskytovaných žalobkyní. Smlouva [číslo] byla ukončena dne 30. 11. 2020, žalovaný však ve sjednané lhůtě zařízení žalobkyni nevrátil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení zařízení a k úhradě smluvní pokuty předžalobní upomínkou ze dne 15. 11. 2021, avšak žalovaný dosud neuhradil ničeho. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, uzavřenou mezi účastníky, soud posoudil jako nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Z této smlouvy pro žalobkyni vyplýval, kromě závazku poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, také závazek poskytnout žalovanému dle § 2201 o. z. za úplatu do užívání zařízení pro příjem signálu přenášeného po sítích elektronických komunikací a služeb prostřednictvím těchto sítí poskytovaných. Žalovanému pak vznikl zejména závazek hradit žalobkyni za poskytované služby sjednané poplatky a v případě ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni poskytnuté zařízení ve lhůtě 10 dnů od jejího ukončení. Pro případ nesplnění této povinnosti byla ve smlouvě sjednána v souladu s § 2048 o. z. smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácené zřízení. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, neboť pronajaté zařízení po ukončení smlouvy žalobkyni nevrátil a žalobkyně tak má nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil a dnem následujícím po splatnosti dlužných částek se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 514 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.