21 C 551/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 26. 11. 2021 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 7. 8. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše 12 300 Kč. Žalovaná dne 12. 8. 2021 požádala o poskytnutí částky 2 000 Kč, která jí byla v důsledku technických problémů žalobkyně poskytnuta dvakrát. Žalovaná řádně splatila poskytnutý úvěr, do podání žaloby však nevrátila omylem poskytnutou částku ve výši 2 000 Kč a to ani na základě výzev žalobkyně a předžalobních výzev jejího právního zástupce ze dne 27. 8. 2021 a 4. 10. 2021. Žalobkyně se dále domáhá přiznání úroků z prodlení od 23. 9. 2021, tedy dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě ze dne 27. 8. 2021. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovanou současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní a to: smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 7. 8. 2021, potvrzení o provedených platbách ze dne 7. 8. 2021, 9. 8. 2021, 10. 8. 2021 a 3 x 12. 8. 2021, předžalobní výzva k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 27. 8. 2021 včetně podacího lístku a předžalobní výzva k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 4. 10. 2021 včetně podacího lístku, a učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 7. 8. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše 12 300 Kč. Žalovaná postupně požádala o částky 3 000 Kč (vyplacena 7. 8. 2021), 1 500 Kč (9. 8. 2021), 2 000 Kč (10. 8. 2021), 2 000 Kč (12. 8. 2021) a 3 800 Kč (12. 8. 2021), které jí byly poskytnuty a byl tak vyčerpán úvěrový limit. Technickou chybou na straně žalované však dne 12. 8. 2021 došlo k duplicitnímu vyplacení částky 2 000 Kč. Poskytnutý úvěr ve výši 12 300 Kč žalovaná řádně splatila, do podání žaloby však nevrátila omylem poskytnutou částku ve výši 2 000 Kč a to ani na základě výzev žalobkyně a předžalobních výzev jejího právního zástupce ze dne 27. 8. 2021 a 4. 10. 2021. V první uvedené výzvě byla stanovena lhůta k vrácení bezdůvodného obohacení v délce 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by uvedenou částku žalobkyni vrátila a nebyl zjištěn právní důvod, na jehož základě jí byla částka poskytnuta. Žalovaná se tedy ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, bez spravedlivého důvodu obohatila tím, že získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevrátila bezdůvodné obohacení ve lhůtě stanovené žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 27. 8. 2021 (7 dní od doručení výzvy), dostala se podle § 1968 o. z., dalším dnem do prodlení a žalobkyně má podle § 1970 o. z. nárok na úroky z prodlení, jejichž výše je určena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 23. 9. 2021 do zaplacení. Vzhledem k uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůty k plnění soud určil žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř.