28 C 246/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení poskytnutého spotřebitelského úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy uzavřené se žalovaným dne [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému na jeho bankovní účet poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 495 Kč prostřednictvím 24 měsíčních splátek. Žalovaný na dluh uhradil pouze částku 2 Kč a to i přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Studiem spisu soud po doplnění žaloby ohledně problematiky zkoumání úvěruschopnosti zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne [datum]. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v žalobním návrhu. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl. 3. Z dokazování provedeného výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrovou smlouvou ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo] ze dne [datum], sazebníkem poplatků od [datum], opisem výpisu proplacení smlouvy (platba na vrub účtu) s [variabilní symbol], úvěrovou kartou klienta a výpisem z nebankovního registru klientských informací, poslední výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne [datum], výzvou ke splacení celé půjčky ze dne [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu pošty, soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. 4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 15 000 Kč. Identita žalovaného byla ověřena v internetovém prostředí stránek [webová adresa], přístupném na základě zvoleného hesla, a to po zaslání podpisového kódu SMS na telefonní číslo zadané žalovaným (žalovaný tímto také akceptoval návrh úvěrové smlouvy). Samotná úvěrová smlouva byla následně odeslána na zadaný e-mail žalovaného: [email]. Existence bankovního účtu žalovaného byla ověřena printscreenem z jeho internetového bankovnictví. Úvěr byl dne [datum] poskytnut žalovanému v jedné částce bankovním převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 495 Kč prostřednictvím 24 měsíčních splátek. Žalovaný na úvěrovou smlouvu žalobkyni uhradil pouze částku 2 Kč, ačkoliv byl k úhradě dluhu vyzván dopisy ze dne 20. 5 2019, [datum] a následně předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Žaloba je důvodná. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla adhezním způsobem dle § 1798 a násl. občanského zákoníku (o. z.) uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku (o. z.). Žalobkyně poskytla žalovanému finanční obnos ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku za sjednaných podmínek žalobkyni splatit, což však neučinil, když žalobkyni uhradil pouze částku ve výši 2 Kč. Soud podotýká, že platnost uzavřené smlouvy o úvěru (zejména s ohledem na hodnocení úvěruschopnosti žalovaného) nehodnotil, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně žalobou uplatňuje pouze nesplacenou část jistiny úvěru, nikoliv další poplatky či jiné nároky. 7. Povinnost žalovaného zaplatit zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dluhu nastala v návaznosti na výzvu žalobkyně ze dne [datum], a to po uplynutí dodatečné čtrnáctidenní lhůty, která byla žalovanému za účelem úhrady dluhu v této výzvě poskytnuta. 8. Lhůtu k plnění soud žalovanému určil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o. s. ř.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 998 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.