29 C 145/2017-390 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou ze dne 26.5.2017, ve znění jejího upřesnění ze dne 10.11.2017 (č.l. 45), se žalobce domáhá, aby soud žalované stanovil povinnost zaplatit žalobci částku 2, 000.000 Kč a náhradu nákladů řízení. Žalobce tvrdí, že v době trvání manželství se žalovanou od [datum] do [datum] účastníci nabyli členský podíl v družstvu„ [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizováno]“, [IČO], sídlem [adresa žalovaného a žalobce] (dále jen„ bytové družstvo“), se kterým bylo spojeno i právo nájmu družstevního bytu – jednotky [číslo] (dále jen„ byt“), umístěným v 5. nadzemním patře domu [adresa] postaveném na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec]. Dne 16.10.2014 uzavřela žalovaná s bytovým družstvem kupní smlouvu, na jejímž základě se stala výlučným vlastníkem bytu. Žalobce tvrdí, že nebyla-li hodnota členského podílu v bytovém družstvu mezi účastníky jako dřívějšími manžely vypořádána, má nyní žalobce nárok na vyrovnání svého podílu v bytovém družstvu, jehož polovinu ocenil na požadovanou částku, přičemž má za to, že ať již soud bude vycházet ze stavu bytu k datu rozvodu, nebo k datu rozhodování, tak v každém případě musí být byt oceněn v cenách ke dni rozhodování soudu. 2. Žalobkyně po celou dobu řízení navrhovala žalobu zamítnout s odůvodněním, že: (a) se žalobcem v době trvání manželství v rámci přípravy na rozvod manželství spolu dne 20.1.2012 uzavřeli smlouvu o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, se kterým bylo spojeno i právo nájmu družstevního bytu, že (b) notářským zápisem ze dne 20.9.2002 zúžili společné jmění manželů, že (c) žalobce se z bytu odstěhoval, čímž přišel o veškerá práva k družstevnímu bytu, že (d) nárok žalobce na finanční vypořádání k družstevnímu podílu/bytu zanikl, že (e) znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ znalecký posudek“) byla cena družstevního podílu v bytovém družstvu stanovena nesprávně, (f) o získání užívacích práv k bytu se zasloužila pouze žalobkyně, neboť jej získala výměnou za užívání bytové jednotky v domě na adrese [adresa], že (g) vstupní poplatek do bytového družstva a nájemné bylo hrazeno jen z jejího účtu a žalovaná hradila veškeré poplatky spojené s bydlením, že (h) žalobci půjčil její otec a hradila za žalobce dluhy ze svého, že (i) se k ní žalobce choval hrubě vč. několika případů fyzického násilí, přičemž by měl soud přistoupit k tzv. disparitnímu vypořádání členských práv a povinností v bytovém družstvu, že (j) v souvislosti s uzavřením dohody ohledně členských práv v družstvu žalobce obdržel finanční plnění, jehož obsah vysvětlí v rámci svého výslechu a konečně že (k) žalobce ve 3 leté lhůtě po rozvodu neuvedl konkrétní částku, jejíhož zaplacení se domáhá. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil tento základní skutkový stav: účastníci spolu uzavřeli manželství dne [datum], k jeho zániku došlo rozvodem dne [datum] (důkaz: rozsudky [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a č.j. [číslo jednací]). Dne 20.9.2002 účastníci zúžili své společné jmění manželů tak, že veškeré nemovitosti měly patřit do výlučného vlastnictví toho z manželů, který je nabyl (důkaz: notářský zápise sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo] z [datum]). Dne [datum] žalovaná podala přihlášku do bytového družstva, za což zaplatila poplatek 3.000 Kč a stala se členem bytového družstva, s nímž bylo spojeno i právo nájmu bytu (důkaz: přihláška z [datum], doklad o zaplacení poplatku, shodná tvrzení účastníků, potvrzení bytového družstva z [datum], že žalobce v domě od 02/ 2012 nebydlí). Ve dnech [datum] a [datum] se nechala žalovaná ošetřit v lékařském zařízení [anonymizováno]. [právnická osoba] z důvodu tvrzeného napadení manželem (důkaz: lékařské zprávy [anonymizováno]. [příjmení] [jméno] z [datum], [číslo] a [datum]). Dne [datum] převedl žalobce na žalovanou svá členská práva v bytovém družstvu spolu s právem k nájmu bytu, což bylo bytovému družstvu oznámeno [datum] (důkaz: smlouva o převodu členských práv a povinností k bytovému družstvu ze dne [datum]). Žalobce v průběhu manželství několikrát opustil společnou domácnost – dle žalobce se jednalo o doby v rozmezí týdnů až 3 měsíců, dle žalované o doby 3 až 9 měsíců, před rozvodem manželství spolu účastníci nežili – dle žalobce od ledna 2014, dle žalované od ledna 2012 (důkaz: potvrzení bytového družstva z [datum], že žalobce v domě od 02/ 2012 nebydlí, výslechy účastníků). Na základě prohlášení vlastníka budovy – bytového družstva - o vymezení jednotek ze dne [datum], došlo k rozdělení bytového domu bytového družstva ke dni [datum] mimo jiné tak, že byl nově vymezen byt spolu s podílem na společných částech domu a pozemku jako samostatná věc (důkaz: výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] v k.ú. [obec], část [anonymizováno]„ poznámky a další obdobné údaje). Dne [datum] se žalovaná stala výlučným vlastníkem bytu (důkaz: smlouva o bezplatném převodu vlastnictví jednotky /bytu/ ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] v k.ú. [obec], část [anonymizováno]„ nabývací tituly a jiné podklady zápisu). Na základě darovací smlouvy se zřízením služebnosti k bytu, uzavřené mezi žalovanou a jejím synem, p. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], dne [datum] se posledně jmenovaný stal výlučným vlastníkem bytu (důkaz: notářský zápise sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo]). 4. Soud musel v první řadě vyřešit samotný základ nároku žalobce a námitky žalované uvedené v bodech 2 písm. (a) – (c) tohoto rozsudku. V zákonných ustanoveních jsou tyto otázky řešeny následovně. Dle § 3028 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) platí (cit.)„ Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti… Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.“ Soud proto posuzoval veškerá práva a povinnosti účastníků řízení spojených s členstvím v bytovém družstvu a s bytem do účinnosti obč. zák. dle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ předchozí obč. zák.“). Dle § 143 odst. 1 písm. a/ a odst. 2 předchozího obč. zák. platí, že„ (1) Společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství… (2) Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.“. Dle § 143a odst. 1 předchozího obč. zák. platí, že„ Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů.“ V § 149 odst. 1 a 2 předchozího obč. zák. je stanoveno, že„ (1) Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. (2) Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek.“ V souladu s § 703 odst. 2 a 3 obč. zák. platí, že„ (2) Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí.“ Úprava § 707 odst. 1 předchozího obč. zák. říká, že„ Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel“ s tím, že dle § 708 předchozího obč. zák.„ Ustanovení § 707 odst. 1 a 3 platí i v případě, jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.“ Konečně dle § 39 předchozího obč. zák. platí, že„ Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.“ 5. Soud má tedy za to, že byť se členem bytového družstva, se kterým bylo spojeno právo nájmu družstevního bytu, stala na základě své přihlášky a zaplacení vstupního poplatku pouze žalovaná, tak s přihlédnutím k existujícímu manželství se žalobcem se i on stal členem bytového družstva, jemuž svědčí právo nájmu k bytu (§ 703 odst. 2 a 3 předchozího obč. zák.), jak plyne např. i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1668/2003 ze dne 13.4.2004„ Vznikne-li jenom jednomu z manželů za trvání manželství právo na přidělení družstevního bytu, vznikne s právem společného užívání i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně (§ 175 odst. 2 obč. zák., ve znění před novelou č. 509/1991 Sb., obdobně viz § 703 odst. 1 obč. zák.“ Na t