39 C 322/2020-59 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 4.9.2020 domáhala vyklizení bytu o velikosti 3 + 1 nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], ke kterému má právo hospodaření s majetkem státu. Žalovaná tento byt užívala na základě Smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum]. Dne [číslo] byla žalované zaslána výpověď z nájmu bytu, kterou převzala, avšak byt nevyklidila a nadále jej užívá. Žalobkyni není známo, že by se žalovaná obrátila na soud s návrhem na přezkum oprávněnosti výpovědi ve smyslu § 2290 z.lč. 89/2012 Sb. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná učinila nesporným, že předmětný byt užívá, tedy v objektu bydlí. Objekt však nikdy nebyl kolaudován k bydlení, proto nelze vyžadovat platby za nájem bytu. 3. Soud ve věci provedl důkazy listinami - Smlouva o nájmu bytu [číslo] včetně dodatku z 13.12.2016, Výpověď z nájmu bytu ze dne 13.2.2020 včetně dodejky, Námitka proti výpovědi ze dne 22.3.2020 včetně odpovědi z 21.4.2020. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento závěr o skutkovém stavu. 5. Mezi účastníky de facto nebylo sporu, že mezi nimi došlo k uzavření nájemní smlouvy na dobu neurčitou, na jejímž základě žalovaná užívala a dosud užívá sporný byt, který byl specifikován jako byt [číslo]. Podlaží, velikost 3+1, ul. [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, Smlouvyo nájmu bytu [číslo] včetně dodatku z 13.12.2016). Žalobkyně výpovědí ze dne 13.2.2020 nájem tohoto bytu vypověděla podle § 2288 odst. 1 písm. c) z.č. 89/2012 Sb., obč. zák. s výpovědní dobou tři měsíce, s datem ukončení nájmu ke dni 31.5.2020, z důvodu potřeby pronajímatele využití předmětných prostor pro provozní potřeby v rámci působnosti Správy železnic, státní organizace. Žalovaná byla obeznáme s tím, že jí nepřísluší náhradní ubytování ani přístřeší, dále byla poučena dle § 2290 obč. zák. o právu vznést proti výpovědi námitky a právu podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi. Výpověď byla žalované doručena a tato jji osobně převzala dne 20.2. (zjištěno z Výpovědi z nájmu bytu ze dne 13.2.2020 včetně dodejky). Žalovaná podala proti výpovědi dopis – označený jako„ námitka“, ve které uvádí, že sporný byt není bytem a jeho pronájmem se žalobkyně dopouští neoprávněného obohacení. Na to reagovala žalobkyně setrváním na výpovědi z nájmu (zjištěno z Námitky proti výpovědi ze dne 22.3.2020 včetně odpovědi z 21.4.2020). 6. Naopak nebylo prokázáno a žalovaná nedoložila a ostatně ani netvrdila, že by v dvouměsíční prekluzivní lhůtě podala žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi podle § 2290 o. z. 7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení. 8. Práva a povinnosti účastníků se řídí ustanoveními o skončení nájmu bytu § 2286, § 2290 a § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen jako„ o. z.“) 9. Mezi účastníky je nesporné, že mezi nimi vznikl nájemní vztah k bytu ve 2. NP bytového domu [adresa], stojícího na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], [územní celek], je však mezi nimi sporné, zda byla žalované řádně a platně dána výpověď z nájmu tohoto bytu, zejména zda byla řádně doručena a byl naplněn důvod výpovědi. 10. Dle ust. § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. 11. Dle ust. § 2286 odst. 2 o. z., vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. 12. Dle ust. § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. 13. Dle ust. § 2288 odst. 1 písm. c) o. z., pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době á-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat. 14. Komentář ASPI k § 2290 o. z.: 15. „ Zmešká-li nájemce lhůtu k podání návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, nemůže již následně zpochybňovat oprávněnost výpovědi, tedy existenci výpovědního důvodu. Oprávněnost výpovědi se presumuje. Jiné vady způsobující nicotnost nebo neplatnost výpovědi však namítat může. Tak např. pokud by výpověď byla nicotná z důvodu, že není ve výpovědi uveden výpovědní důvod, nebo absolutně neplatná z důvodu nedostatku písemné formy či podpisu pronajímatele, je oprávněn nájemce tuto skutečnost namítnout kdykoli (např. v řízení o vyklizení bytu). Soud je povinen k vadám způsobujícím nicotnost nebo absolutní neplatnost výpovědi přihlížet ze své úřední povinnosti (ex offo).“ 16. Výpověď je, co se týče náležitostí, platná, jelikož je dostatečně určitě vymezen výpovědní důvod, žalovaná je poučena o právu podat námitky a domáhat se přezkoumání oprávněnosti výpovědi před soudem a rovněž jí byl před podáním výpovědi doručena výzva k odstranění protiprávního stavu, nejedná se tedy ani o zdánlivé právní jednání. To, zda výpověď byla oprávněná, nelze v tomto řízení přezkoumávat, jelikož vyslovení toho, že výpověď byla neoprávněná (nebyl naplněn výpovědní důvod), se lze domáhat pouze žalobou na přezkum oprávněnosti výpovědi ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi. Oprávněnost výpovědi se tedy presumuje. 17. Komentář ASPI k § 2286 o. z.: 18. „ Výpověď je doručena druhé straně okamžikem, kdy se dostane do sféry její dispozice, tj. okamžikem, kdy adresát získá objektivní možnost se s obsahem zásilky seznámit (§ 570 odst. 1). K doručení není tedy nutné, aby si adresát zásilku fyzicky převzal. Postačí, že k tomu měl objektivní možnost - např. zásilka byla vhozena do jeho poštovní schránky. 19. V případě, že adresát nebyl zastižen a zásilka je uložena na ukládací poště, je dnem doručení již tento den, popř. některý z dnů následujících, brání-li vyzvednutí zásilky osobě nějaká objektivní překážka (např. kolize otevírací doby pošty s pracovní dobou, zahraniční dovolená apod.). Nevyzvedne-li si nájemce zásilku a ta se vrátí odesílateli jako nedoručitelná, jde to k tíži adresáta; zásilka je považována za doručenou. Aby závěr o doručení zásilky adresát zvrátil, musel by prokázat, že si zásilku před jejím vrácením z objektivní překážky nemohl vyzvednout (např. vrátil se z dovolené až po jejím vrácení odesílateli). 20. Skutečnost, že zásilka byla dodána do sféry dispozice adresáta (doručena), musí prokázat odesílatel (např. dodejkou, svědeckou výpovědí o vhození zásilky do schránky apod.). Jestliže adresát tvrdí, že doručeno nebylo (např. vykradená schránka), musí toto tvrzení prokázat. 21. Pokud adresát nemá domovní schránku, je možné mu doručit i na jiné místo, kde se vyskytuje (např. místo podnikání, pracoviště apod.). Doručuje-li se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu bydliště a adresát nemá domovní schránku, umístí se výzva k vyzvednutí zásilky na jiném vhodném místě (např. vstupní dveře bytu, domu apod.). Skutečnost, že adresát nemá označenou domovní schránku, jde k jeho tíži. 22. V této souvislosti je třeba upozornit, že občanský zákoník nekonstruuje v § 573 domněnku dojití zásilky, nýbrž pouhou domněnku doby dojití. Uvedená domněnka se použije pouze tehdy, pokud je prokázáno, že bylo odesláno i doručeno, avšak neví se, kdy konkrétně bylo doručeno. 23. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení důkazů dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně má právo hospodařit s bytem (objektem, v němž se nachází) jakožto s majetkem státu, mezi účastníky došlo k uzavření nájemní smlouvy, nájem bytu žalované skončil výpovědí z nájmu bytu, která byla v předepsané formě zaslána žalované. Co se týče doručení výpovědi, soud má za to, že výpověď byla řádně doručena, jelikož se dostala do dispoziční sféry žalované když si ji žalovaná osobně převzala. 24. Jelikož žalobkyně výpověď z nájmu žalované řádně doručila, výpověď je platná a žalovaná nenapadla její oprávněnost v prekluzivní lhůtě, nájemní vztah mezi účastníky skončil ke dni 31.5.2020, jak uvedeno ve výpovědi. 25. Námitky žalované ohledně neexistence bytu soud považuje za irelevantní a tudíž se jimi nezabýval. 26. Žalobkyně je tedy oprávněna domáhat se na žalované dle § 1040 o. z. vyklizení sporného bytu. 27. Soudu proto nezbylo, než žalobě v plném rozsahu vyhovět, když výpověď byla podána z důvodu ust. § 2288 odst. 1 písm. c) obč. zák., výpověď měla řádnou písemnou formu a žalovaná v ní byl poučena dle ust. § 2286 obč. zák. Žalovaná na výpověď nereagovala, marně jí uplynula výpovědní lhůta a je povinna byt vyklidit, neboť jej užívá byt bez právního titulu. 28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v