39 C 72/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným, dne 27. 6. 2019. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o úvěru, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry úvěru. Na základě těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací, nebankovního registru klientských informací. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byl mu poskytnut úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž se žalovaný dle smlouvy zavázal žalobkyni vrátit částku 24 084 Kč spolu s příslušenstvím do 23. 3. 2020. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 11. 6. 2021. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 3 084 Kč, smluvní pokuty ve výši 8 680 Kč v důsledku prodlení žalovaného a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní upomínku, a to dne 9. 11. 2021, žalovaný však neuhradil ničeho. V žalobě jsou vylíčeny všechny podstatné skutkové okolnosti svědčící o oprávněnosti nároku žalobkyně. 2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 12. 5. 2022. Žalovanému bylo uložením na poště dne 4. 3. 2022 a uplynutím 10 denní úložní doby, doručeno předvolání k tomuto jednání do vlastních rukou fikcí doručení dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se nedostavil bez omluvy, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle ust. §101 odst. 3 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázány tento skutkový stav. 5. Žalovaný o úvěr zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři. V rámci dokončení žádosti o úvěr provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o úvěru, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry úvěru. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byl mu poskytnut úvěr (zjištěno z: části výpisu z účtu [právnická osoba] potvrzující převedení verifikační platby žalovaného a z obsahu Obchodních podmínek). 6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 27. 6. 2019 smlouvu o úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž se žalovaný dle smlouvy zavázal žalobkyni vrátit částku 24 084 Kč spolu s příslušenstvím do 23. 3. 2020. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas do data splatnosti (zjištěno z: smlouvy o úvěru [číslo]; obsahu obchodních podmínek a části čerpání úvěru převedením na účet žalovaného). 7. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet (zjištěno z: části výpisu z účtu [právnická osoba] potvrzující čerpání úvěru převedením na účet žalovaného). 8. Pohledávka za žalovaným včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní (zjištěno z: smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 a oznámení o postoupení pohledávky ze včetně podacího archu odeslané pošty). 9. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní upomínku (zjištěno z: předžalobní upomínky ze dne 9. 11. 2021 včetně podacího archu odeslané pošty). 10. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný o úvěr zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři. V rámci dokončení žádosti o úvěr provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byl mu poskytnut úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou, dne 27. 6. 2019 smlouvu o úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž se žalovaný dle smlouvy zavázal žalobkyni vrátit částku 24 084 Kč spolu s příslušenstvím do 23. 3. 2020. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas do data splatnosti. Pohledávka za žalovaným včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. 12. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b. úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c. smluvní pokutu. 17. Dle odst. 2 citovaného ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 18. Dle odst. 3 citovaného ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 19. Účastníci řízení dne 27. 6. 2019 uzavřeli písemnou smlouvu, která svým obsahem splňuje náležitosti upravené v ust. § 2395 a násl. o.z., tj. smlouvy o úvěru. S ohledem na to, že smlouva o úvěru byla uzavřena se spotřebitelem (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), dopadá na ní právní úprava stanovená zákonem o spotřebitelském úvěru. 20. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodl