CS · EN DE FR brzy

39 C 92/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2022:39.C.92.2022.1
Datum: 2022-06-09
Předmět: O zaplacení 396 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 1746 z. č. 89/2012 Sb.",
["peněžité plnění"]
O co šlo: O zaplacení 396 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 35)
1. Žalobkyně se žalobou nadepsanému soudu dne 2. 2. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 396 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování certifikačních služeb dne 15. 1. 2016, přičemž v souladu se smlouvou žalovaný zažádala o vydání kvalifikovaného osobního certifikátu, který žalobkyně vydala. Tím poskytla žalovanému certifikační službu, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu její ceny ve výši 396 Kč. Žalovaný službu nikdy nereklamoval. Žalovaný částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil. Žalobkyně se proto na žalovaného obrátila prostřednictvím svého právního zástupce s předžalobní upomínkou, ovšem žalovaný ani na základě této výzvy dlužnou částku nezaplatil. Žalobkyně též žádá zaplacení částky 1 200 Kč, která představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky v souladu s §3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. Jednání bylo nařízeno na 9. 6. 2022. Předvolání k tomuto jednání bylo uložením na poště dne 12. 4. 2022 a uplynutím 10 denní úložní doby doručeno fikcí doručení dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 15. 1. 2016 smlouvu o poskytování certifikačních služeb. Žalovaný zažádal o elektronický certifikát, který žalobkyně vydala. Žalovaný měl za vydání certifikátu dle žalobkyní vystavené faktury zaplatit částku 396 Kč, což ve lhůtě splatnosti neučinil. Dne 7. 2. 2020 potom zaslal žalovanému právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínku. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 7. Dle ustanovení § 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru poskytuje kvalifikovanou službu vytvářející důvěru na základě písemné smlouvy. 8. Dle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen jako „o.z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 9. Dle ustanovení §1751 odst. 1 o.z. je možné část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 10. Dle bodu 6.2 smlouvy o poskytování certifikačních služeb se právní vztahy výslovně neupravené touto smlouvou řídí příslušnými ustanoveními ceníku služeb a všeobecnými obchodními podmínkami. 11. Dle ceníku poštovních a ostatních služeb je cena osobního certifikátu s platností na jeden rok 396 Kč. 12. Dle ust. §3 nařízení vlády 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů 1 200 Kč. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se žalobkyní uzavřeli smlouvu o poskytování certifikačních služeb. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému vydala elektronický certifikát, za nějž měl žalovaný zaplatit částku 396 Kč. Žalovaný v řízení neprokazoval ani netvrdil, že by dluh již uhradil. Nárok žalobkyně je tudíž důvodný. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl podle §1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně řádně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 242 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 396 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 696 Kč ve výši 146 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 2 (297/2016 Sb.)§ 1746 (89/2012 Sb.)§ 1751 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 157 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)§ 207 (99/1963 Sb.)§ 49 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.