42 C 232/2018-171 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu dlužného nájemného a služeb s nájmem spojených za období od ledna 2016 do 22.1.2018 včetně, neboť žalobkyně je výlučnou vlastnicí budovy [adresa] v k.ú. [část obce], obec Praha, na adrese [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] [obec] a žalovaný byl výlučným nájemcem a uživatelem bytu [číslo] o velikosti 2 + 1 ve 4. nadzemním podlaží předmětné budovy, a to na základě přechodu nájmu po zemřelé matce žalovaného paní [jméno] [příjmení], manželky otce žalovaného pana [jméno] [celé jméno žalovaného], a to od 26.8.2003, kdy byt žalovaný předal žalobkyni až dne 22.1.2018. S tím, že žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení vždy měsíční nájemné ve výši 10 280 Kč, za služby 650 Kč měsíčně, tedy celkem 10 930 Kč měsíčně a za období ledna 2018 do jeho 22 dne pak částku celkem 7 280 Kč. Tedy celkem 269 600 Kč, od kterého žalobkyně odečetla přeplatek na službách za rok 2015 ve výši 1 329 Kč, přeplatek na službách za rok 2016 ve výši 1 347 Kč a přeplatek na službách za rok 2017 ve výši 1 154 Kč, tedy celkem 265 770 Kč. 2. Společně s jistinou požaduje žalobkyně na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z příslušných měsíčních částek do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalovanou částku nezaplatil, nezbylo žalobkyni než se s žalobou obrátit na soud. 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně nepředložila doklady, že by byl nájemcem předmětného bytu a že na něj nájem přešel, žalobkyně mu odmítá vydat jakýkoli dokument dokládající, že by byl nájemcem bytu s tím, že žaloba neměla být podána, neboť podobné řízení běží pod sp.zn. 38 C 832/2013 a žalobkyně to měla řešit rozšířením žaloby. Dále namítal, že byt nebyl v pronajímáním schopném stavu dle stavebního zákona a nesměl se pronajímat. Navíc uvedl, že v bytě byly provedeny stavební úpravy, které nebyly běžnou údržbou ani drobnými opravami. Kdy tyto provedl nájemce v bytě na své náklady a tyto by měly nájemné snížit, nikoli zvýšit. Dále uváděl, že výše nájemného neodpovídá technickému stavu bytu, nelze vycházet ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ale lze vycházet z jeho dodatku. A nelze pak přihlížet k vybavení bytu, které nevlastní pronajímatel. Žalovaný uvedl, že má zato, že minimální část nároku žalobkyně je neoprávněná, neboť požaduje nájemné za byt ve stavu, ve kterém jej žalovanému nepředal a výši požadovaného nájemného odvozuje od stavu bytu, do kterého jej na vlastní náklady uvedl nájemce. Tedy ve stavu, který je zásluhou nájemce mnohem lepší, než byl v době vzniku nájemního vztahu. Má zato, že existují přeplatky nájemného a dále neuhrazené zhodnocení předmětného bytu vyčíslené soudním znalcem na 380 600 Kč. 4. Následně požádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta ex offo. 5. Dále prostřednictvím svého zástupce se žalovaný k žalobě vyjádřil tak, že navrhuje žalobu zamítnout s tím, že se žalovaný nadále domnívá, že na něj nájem bytu po jeho matce [jméno] [příjmení] nepřešel. A soud by toto měl vyřešit jakožto předběžnou otázku s tím, že není jasné jakým právním úkonem – jednáním přešlo na žalovaného právo na nájem předmětného bytu. Dále žalovaný uvedl, že v období let 1999 – 2003 v předmětném bytě nebydlel, měl zajištěné bydlení jinde, kdy předmětný byt mu nebyl pronajímatelem předán. Dále opětovně připomněl neobyvatelnost bytu, který byl nejen v rozhodném období, ale již několik let předtím přinejmenším od jeho předání žalovanému a jeho bratrovi v dezolátním stavu (holobyt), čímž se jeví požadavek žalobkyně na placení nájmu za„ byt“ jako neopodstatněný, případně v rozporu s dobrými mravy. Navrhuje slyšení znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], kdy nebyl opraven strop bytu v období od června 2011 do roku 2018. Dále žalovaný namítl, že se v rozhodném období ledna 2016 – ledna 2018 v bytě nezdržoval, kdy od ledna 2014 do května 2017 bydlel společně se svou družkou v bytě v [obec a číslo], [ulice a číslo] a následně v [obec a číslo], okres [okres]. [jméno] se odstěhoval v květnu 2017 a bydlel tam až do září 2018. Tedy žalovaný namítal, že nebyl nájemcem bytu, byt nebyl způsobilý k užívání jako byt a ve sporném období od ledna 2016 do ledna 2018 včetně se v něm nezdržoval. S tím, že všechny tyto tři základní okolnosti jsou důvodem k nepřiznání žalobcova nároku pro rozpor s dobrými mravy. Dále poukázal na svoji finanční a zdravotní situaci, do které se nedostal vlastní vinou, a bylo by v rozporu s dobrými mravy, pokud by na něm žalobce požadoval nájem v obvyklé výši. Má za to, že pokud jde o zálohy za služby, tak částka 650 Kč a v lednu 2018 částka 430 Kč jsou požadovány neoprávněně, neboť splatnost za služby spojené s užíváním bytu nastala až ve lhůtě zákonné po doručení ročního vyúčtování, které nebylo učiněno. Vzhledem ke shora uvedenému navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. 6. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, tedy z vyúčtování služeb za rok 2015 soud zjistil, že je datováno dnem 19.4.2016 a bylo doručeno žalovanému 6.5.2016, což je doloženou doručenkou s jeho podpisem, přílohou je předmětné vyúčtování s tím, že celkový nedoplatek z vyúčtování činí částku 574 356 Kč, je zde výpočet dluhu žalovaného. Z vyúčtování služeb za rok 2016 soud zjistil, že toto je datováno 6.4.2017, doručeno žalovanému 19.4.2017, jak vyplývá z přiložené doručenky s tím, že celková dlužná částka je 704 169 Kč, jak plyne z vyúčtování a výpočtu dlužné částky. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že ta je datována 27.7.2018, kdy žalovaný je vyzýván k zaplacení částky 267 099 Kč a doručení je doloženo podacím lístkem poště s razítkem 24.4.2018. Ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu soud zjistil, že žalobou stižený byt se odevzdává k převzetí a užívání [celé jméno žalovaného] na základě rozhodnutí o přidělení bytu ze dnů 23.6.1952 a 16.9.1958 s tím, že zápis o dohodě je podepsán 1.10.1964 s razítkem Obvodního podniku bytového hospodářství v [obec a číslo] a podpisem účastníků. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného soud zjistil, že je datován dnem 5.4.2004, podepsán 6.4.2004 na jméno [celé jméno žalovaného] s tím, že měsíční nájemné činí 1 644 Kč. Z protokolu o předání bytu soud zjistil, že byt byl předán 25.6.1964, protokol byl podepsán 25.6.1964. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného soud zjistil, že je adresováno [celé jméno žalovaného], datováno dnem 13.9.2006 s tím, že nájemné činí 2 245 Kč. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného soud zjistil, že je datováno dnem 18.8.2007, nájemné činí 3 302 Kč, úkon je učiněn vůči [celé jméno žalovaného]. Z oznámení o nové nájemného soud zjistil, že je učiněno dne 18.8.2008 vůči [celé jméno žalovaného] a nájemné činí 5 456 Kč. Z oznámení nové výše nájemného ze dne 26.8.2009 soud zjistil, že to je učiněno vůči [celé jméno žalovaného], nájemné činí částku 6 612 Kč. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 6.8.2010 soud zjistil, že nově nájemné činí částku 8 014 Kč měsíčně, doručení je doloženou doručenkou podepsanou [celé jméno žalovaného]. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 22.8.2011 soud zjistil, že je učiněno vůči [celé jméno žalovaného], doručení je prokázáno podepsanou doručenkou a nájemné nově činí částku 9 712 Kč. Z návrhu na zvýšení nájemného ze dne 11.2.2013 soud zjistil, že nově činí nájemné 10 280 Kč s tím, že písemnost je adresována [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného], doloženo podacím lístkem a podepsanou doručenkou 2x. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 3.10.2011 svědčí vlastnické právo k domu, kde se nachází žalobou stižený byt žalobkyni. Z výpisu z nadačního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze soud zjistil existenci žalobkyně, která je zapsána ke dni 13.1.1999. 7. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 38 C 285/2013-270 ze dne 11.10.2018 soud zjistil, že bylo rozhodnuto ve sporu mezi stejnými účastníky řízení, kdy žalobkyně se domáhala určení, že žalovaný je počínaje 1.7.2013 povinen platit za užívání shora uvedeného bytu nájemné ve výši 10 280 Kč měsíčně, že žalovaný je nájemcem a žalovaný pronajímatelem předmětného bytu, dosavadní výše nájemného činí 9 702 Kč měsíčně s tím, že dopisem z 11.2.2013 oznámila žalovanému zvýšení nájemného na 10 280 Kč měsíčně, což žalovaný odmítl. Z výroku I. tohoto rozsudku soud zjistil, že soud rozhodl určením, že žalovaný je od 1.7.2013 povinen platit žalobkyni za užívání bytu [číslo] s dispozicí 2+1, ve 4. nadzemním podlaží, budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, adresa [adresa], nájemné ve výši 10 280 Kč měsíčně a přiznal žalobkyni ve výroku II. právo na náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění dále má soud za prokázáno, že soud dospěl k závěru, že výše nájemného předmětného bytu v místě a čase obvyklá je 10 350 Kč, jak bylo stanoveno znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] 2013, kdy tato výše odpovídá skutečné dispozici, stavu a vybavení předmětného by