60 C 380/2021-61 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou dne 1. 6. 2021 domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25. 6. 2018 způsobil žalovaný svým vozidlem [jméno] [příjmení], [registrační značka], škodu ve výši 159 453 Kč na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení]. Žalovaný škodu způsobil tím, že při vyjíždění od pravého okraje vozovky ohrozil projíždějící vozidlo poškozeného a následně došlo ke střetu. Tímto svým jednání žalovaný porušil § 25 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. K datu vzniku škody neměl žalovaný uzavřeno povinné smluvní pojištění za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně proto poskytla plnění ve smyslu § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný přitom odpovídá za vzniklou škodu jako provozovatel vozidla dle § 2927 OZ a jako řidič dle § 2910 OZ. Poškozený uplatnil svoji škodu u své pojišťovny, která mu uhradila celkem 154 008 Kč, tato ji pak v souladu s § 2820 OZ uplatnila u žalobkyně. Žalobkyně pak na základě svého šetření, provedeného dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., vyplatila pojišťovně poškozeného plnění ve výši 154 008 Kč za opravu, poškozenému dne 27. 9. 2018 náhradu škody ve výši 5 445 Kč (půjčovné) a pověřenému partnerovi dne 4. 10. 2018 poplatek ve výši 2 420 Kč. Žalobkyně následně žalovaného vyzvala k úhradě částky 53 957,67 Kč (1/3 z celkové částky uhrazené žalobkyní). Žalovaný svůj dluh co do důvodu i výše dne 12. 11. 2018 písemně uznal a na pohledávku uhradil celkem 13. 500 Kč, a to dne 29. 11. 2018, zbytek i přes výzvu nezaplatil. Jelikož se soudu nepodařilo zjistit pobyt žalovaného, byla mu usnesením č.j. 60 C 380/2021-31 ze dne 13. 12. 2021 ustanovena opatrovnicí [příjmení] [jméno] [příjmení]. Opatrovnice navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, když zpochybňovala, že došlo k dopravní nehodě. Rovněž napadala jednotlivé částky, které žalobkyně vyplatila. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je občanem Bulharska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle článku 4 a násl. Nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť poslední bydliště žalované strany, které bylo možné zjistit, se nachází v České republice. Rozhodným právem je pak právo české. <i>Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:</i> Dne 25. 6. 2018 došlo v ulici [příjmení], [obec a číslo] k dopravní nehodě bez zranění vozidla [jméno] [příjmení], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, a vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], s řidičem [jméno] [příjmení]. Při této nehodě došlo ke hmotné škodě na vozidlech. Zkouška na přítomnost alkoholu byla negativní, technická závada jako možná příčina škody byla vyloučena. Škoda byla způsobena žalovaným, který při vyjíždění od pravého okraje vozovky ohrozil projíždějící vozidlo poškozeného, a následně došlo ke střetu (viz relace Policie ČR ze dne 28. 6. 2018 ve spojení s fotodokumentací a likvidační zprávou). Vzniklá škoda na vozidle [anonymizována dvě slova] byla poškozeným uplatněna u [právnická osoba] (viz záznam o poškození vozidla, faktura [číslo]). Současně poškozený uplatnil i náklady na náhradní vozidlo, které si po dobu vyřizování pojistné události pronajal. Za zapůjčení náhradního vozidla na dobu od 26. 6. 2018 do 3. 7. 2018 byla vystavena dne 2. 7. 2018 faktura na částku 5 445 Kč (viz smlouva o nájmu vozidla ve spojení s předávacím protokolem a fakturou [číslo]). Celkově bylo ve prospěch poškozeného vyplaceno 154 008 Kč za opravu vozidla (viz oznámení o poskytnutí pojistného plnění ve spojení s likvidační zprávou a stanovením výše skutečné škody a dokladem o výplatě plnění [číslo]). Tuto částku pak po žalobkyni nárokovala [právnická osoba] (viz dopis ze dne 11. 9. 2018). Pojistné plnění za zapůjčení náhradního vozidla bylo poškozenému [jméno] [příjmení] přiznáno a vyplaceno ve výši 5 445 Kč (viz oznámení o ukončení škodní události poškozenému ze dne 19. 9. 2018 ve spojení s protokolem o stanovení výše škody a dokladem o výplatě plnění [číslo]). Součástí plnění žalobkyně byl i poplatek [právnická osoba] [anonymizováno], která provedla likvidaci pojistné události, ve výši 2 420 Kč (viz likvidační zpráva ve spojení s dokladem o výplatě plnění [číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek z titulu regresní náhrady škody (viz upomínka ze dne 30. 10. 2018). Žalovaný dne 12. 11. 2018 svůj dluh ve výši 53 957,67 Kč uznal (viz uznání dluhu). Žalovaný na dlužnou částku uhradil 13 500 Kč (nesporné tvrzení). Žalobkyně zaslala dne 27. 11. 2020 žalovanému předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka). Soud zamítl provedení důkazu policejním spisem [anonymizováno] [číslo], když tento důkaz pokládal za nadbytečný. <i>Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</i> Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy, posuzovaný vztah je nárokem z titulu náhrady škody podle ustanovení § 2991 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný zavinil dopravní nehodu, jíž způsobil škodu poškozenému [jméno] [příjmení], což má soud za prokázané z policejní dokumentace. Podle ustanovení § 2910 ve spojení s § 2927 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, odpovídá za vzniklou škodu žalovaný. Jelikož žalovaný nesplnil svoji povinnost stanovenou mu ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla“), když neměl k vozidlu, jímž způsobil škodu, uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu, přešla povinnost uhradit poškozeným vzniklou škodu dle ustanovení 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, na žalobkyni. Celková výše vzniklé škody poškozenému [jméno] [příjmení] byla vyúčtována na částku 154 008 Kč za opravu vozidla a na částku 5 445 Kč za náklady na zapůjčené náhradní vozidlo. Žalobkyně náhradu škody v uvedené výši uhradila, čímž jí vznikl nárok dle ustanovení § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, na náhradu 1/3 toho, co za žalovaného plnila. Žalobkyně v souvislosti likvidací škodné události dále uhradila částku 2 420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. Celková výše žalobkyní uhrazené škody činí částku 161 873 Kč, třetina je pak přestavována částkou 53 957,67 Kč. Z této částky pak žalovaný zaplatil 13 500 Kč. Zbylou částku ve výši 40 457,67 Kč i přes výzvu žalobkyně dosud neuhradil. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalovaného a přiznal žalobkyni jak nárok na zaplacení jistiny, tak i úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 obč. zák. a prováděcího nařízení. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 011 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 619 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 457,67 Kč sestávající z částky 2 740 Kč za každý z 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 200 Kč ve výši 3 192 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.