11 C 175/2023-53 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 6. 2023 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 24 305,20 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 114 515,43 Kč za období od 20. 4. 2022 do 31. 5. 2023, přičemž souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, tedy 200 000 Kč. Finanční prostředky ve výši 100 000 Kč byly poskytnuty žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 13. 5.2021. Jelikož žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, byl tento zesplatněn a následně i žalobkyní zažalován. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 8. 2022, č.j. 25 C 39/2022-30, bylo žalovanému mj. uloženo uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 114 515,43 Kč do 19. 4. 2022 Smluvní pokuta je stanovena v čl. 6 smlouvy o úvěru. Žalovaný do podání žaloby na uvedené smluvní pokutě ničeho neuhradil ani na základě výzvy žalobkyně. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem ze dne 28. 6. 2023, č.j. EPR 157981/2023-5, proti kterému podal žalovaný včasný odpor, ve kterém uvedl, že uhradil exekuci č.j. 160 EXE 4528/22-30. Původní částka dluhu činila 117 547 Kč, exekutorem byla vymožena částka 230 823 Kč, kterážto byla zaplacena dne 2. 1. 2023, jejíž součástí již byl zákonný úrok z prodlení, náklady, smluvní pokuty i penále. Současně žalovaný soudu přiložil potvrzení od soudu a doklad o zaplacení. 3. Žalobkyně v reakci na odpor žalovaného uvedla, že smluvní pokuta požadovaná touto žalobou je počítána od 20. 4. 2022, po podání původní žaloby, o níž bylo rozhodnuto ve věci 25 C 39/2022, tedy pouze dožalovává smluvní pokutu do zákonem stanovené maximální výše, kdy je tato smluvní pokuta omezena tak, že nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše 200 000 Kč. 4. Žalovaný dále k věci, ve svém podání ze dne 31. 10.2023, uvedl, že smlouvu o úvěru považuje za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a pro neověření úvěruschopnosti. Žalovaný dále uvedl, že mu byla poskytnuta jistina ve výši 100 000 Kč, přičemž měl za 48 měsíců žalobkyni zaplatit 281, 040 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 64,58 % p.a. a RPSN ve výši 87,58 %. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku, je třeba pak nahlížet jako na neplatná na i jednotlivá ujednání týkající se smluvních pokut. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byl dne 13. 5. 2021 uzavřen návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouva o úvěru [číslo]. Výše úvěru byla sjednána na částku 100 000 Kč, celková částka, kterou má žalovaný zaplatit pak činila 281 040 Kč, doba trvání úvěru byla sjednána 48 měsíců, splátky činily 6 672 Kč včetně pojištění, úroková sazba 64,58 % p.a., RPSN 87,58 %. Pro případ prodlení s úhradou splátky delším 30 dnů byla sjednána smluvní pokuta v částce 499 Kč (6.1), pro případ prodlení delším 15 dnů je žalobkyně oprávněna účtovat náklady vzniklé v souvislosti s prodlením částkou 200 Kč (6.2). V případě prodlení delším 65 dnů (6.3) je žalobkyně oprávněna poskytnutý úvěr zesplatnit s tím, že splatné úroky přirůstají k jistině, nikoli budoucí úroky, zesplatněním dochází k zániku pojištění. Jestliže nedojde ke dni zesplatnění k úhradě nové jistiny (jistina + úroky), vzniká žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty odpovídající 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (6.5). V bodě 1.1 části B) smlouvy o úvěru je uvedeno, že poskytovatel (žalobkyně) před uzavřením smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti klienta (žalovaného) (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným ze dne 13. 5. 2021). 7. Jelikož se žalovaný dostal se splácením poskytnutého úvěru do prodlení, žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala jej k úhradě celkové částky 118 547 Kč sestávající se ze zbývající dlužné původní jistiny ve výši 99 527,17 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 15 988,26 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč a úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 1 634 Kč. Současně zde bylo uvedeno, že souhrn uvedených smluvních pokut činí vždy maximálně součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru dle uzavřené smlouvy, nejvýše však 200 000 Kč. Na úroku za poskytnutí úvěru, který přiroste po zesplatnění úvěru, je požadována částka v maximální souhrnné výši odpovídající 120% celkové částky, která má být zaplacena dle uzavřené smlouvy (zjištěno z oznámení ze dne 15. 9. 2021). 8. Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl dne 10. 8. 2022 rozsudkem pro zmeškání o povinnosti žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit žalobkyni částku 117 547 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 118 547 Kč od 17. 9. 2021 do 30. 11. 2021 ve výši 2 071,28 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 117 547 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, částku 24 696,80 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 64,59 % ročně z částky 99 527,17 Kč od 17. 9. 2021 do 10. 10. 2021 ve výši 4 120,56 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 99 527,17 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 17. 9. 2021 dosáhne částky 337 248 Kč a dále náklady řízení. Pohledávka vycházela ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 13. 5. 2021 (zjištěno z rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 8. 2022, č. j. 25 C 39/2022 – 30). 9. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne 31. 5. 2023 k úhradě částky 24 305,20 Kč, nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy, s odkazem na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 8. 2022, č.j. 25 C 39/2022, kterým byla žalobkyni přiznána smluvní pokuta pouze do 19. 4. 2022, přičemž prodlení s úhradou dlužné částky trvalo i po tomto datu (zjištěno z předžalobní upomínka ze dne 31. 5. 2023 včetně podacího archu z 31. 5. 2023). 10. Výše úrokových sazeb korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR v květnu 2021 s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně činil 6,96 % a pro kontokorenty a revolvingové úvěry poskytované domácnostem pak 11,82 % (zjištěno z export ze systému [příjmení] [příjmení], exportováno 1. 11. 2023, sestava [číslo], korunové úvěry poskytované bankami domácnostem ČR, nové obchody, za období 30. 6. 2021 – 30. 4. 2021). 11. Z provedeného důkazu – podací arch ze dne 30. 3. 2022 soud nezjistil žádné skutečnosti mající vliv na rozhodnutí ve věci. 12. Soud hodnotil provedené listinné důkazy jako pravdivé, neměl důvodu tyto jakkoli zpochybňovat a účastníci vůči nim žádné námitky nevznesli. 13. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 14. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 15. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 13. 5. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč s úrokovou sazbou 64,58 % p.a., RPSN 87,58 %. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru, podala žalobkyně u zdejšího soudu žalobu na zaplacení dlužné částky spolu s úroky, úroky z prodlení a smluvními pokutami kapitalizovanými ke dni podání žaloby, tedy 19. 4. 2022, o čemž bylo dne 10. 8 2022 rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání č.j. 25 C 39/2022-30. 16. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně: 17. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen jako„ ZSÚ“). 18. Ustanovení § 1810 a následující o. z. představují základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele, kdy jde o recepci šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. 19. Dle § 1813 odst. 1 o.z., tzv. zneužívající klauzule, jsou zneužívající ujednání ta, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 20. Smluvní ujednání odporující nejen § 18