11 C 37/2023-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2022 domáhala proti žalované zaplacení částky 18 800,50 Kč představující nesplacený úvěr poskytnutý žalované právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 26. 8. 2020, jenž byla uzavřena po zřízení uživatelského účtu na stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]. Na základě této smlouvy, po posouzení úvěruschopnosti mj. lustrací v registrech ISIR, CEE, CRKI, EUCB a výpočtem na základě poskytnutých informací, čerpala žalovaná úvěr do konečné výše 18 800,50 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit do 25. 7. 2022. Žalovaná byla několikrát původním věřitelem vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy právním zástupcem žalobkyně dne 22. 9. 2022, kdy jí bylo současně oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo na den 25. 5. 2023 nařízeno jednání, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač jí bylo předvolání doručeno dne 11. 4. 2023. Žalobkyně se z nařízeného jednání včas omluvila. Bylo tak jednáno dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 5. Smlouvou na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (zjištěno ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek mezi žalobkyní [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 27. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 9. 2022). 6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl dne 26. 8. 2020, za použití prostředků komunikace na dálku, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Výše úvěrového limitu byla sjednána na částku 80 000 Kč, přičemž ke splácení mělo docházet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši min. 11 % nesplaceného úvěru spolu s úrokem a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která částka je vyšší. Smlouva o revolvingovém úvěru byla sjednána na dobu neurčitou. Úroková sazba, jíž se bude úvěr úročit, byla sjednána ve výši 10,40 % měsíčně, RPSN tak činí 227,8 %. V případě plného vyčerpání úvěrového limitu by činila celková částka k uhrazení 134 808,62 Kč. Pro případ prodlení žalované s platbou jakékoliv částky byla sjednána možnost požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je klient v prodlení (čl. VI. bod 1). Současně je věřitel oprávněn prohlásit úvěr za okamžitě splatný mj. v případě, že se podstatně zhorší finanční nebo majetková situace klienta oproti stavu v době uzavření smlouvy (čl. VI. bod 2 písm. c) anebo v případě prodlení s úhradou 1 splátky delším než 2 měsíce nebo prodlení se splácením více než 2 splátek (čl. VI bod 2 písm. d) (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru mezi [právnická osoba] a žalovanou ze dne 26. 8. 2020, obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelskému úvěru poskytovanému spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR účinné od 17. 1. 2016, standardní informace o spotřebitelském úvěru [právnická osoba]). 7. V období od 26. 8. 2020 do 13.8. 2022 žalovaná postupně čerpala celkem 31 600 Kč, přičemž ve stejném období uhradila žalobkyni 35 100 Kč. Ke dni zesplatnění, 2. 8. 2022, činila dlužná částka 20 300,50 Kč sestávající z částky jistiny 13 470,58 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů 750 Kč a úroků ve výši 6 079,92 Kč (zjištěno z výpisu z čerpání půjčky od 26. 8. 2020 do 13. 8. 2022). 8. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované vystavila dokument – platební informace, ve kterém vyzval žalovanou k úhradě částky 7 682,96 Kč do 25. 7. 2022. Aktuální celkovou dlužnou částku uvedla 19 932,02 Kč s tím, že zůstatek po poslední platbě činil 13 470,58 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 3 x 250 Kč a úroky za období čerpání 5 711,44 Kč (zjištěno z faktura [variabilní symbol], datum splatnosti 25. 7. 2022). 9. Žalobkyně o žalované zjistila, že její příjem pochází ze zaměstnání, č. bankovního účtu je [bankovní účet], e-mail [email], tel. č. [tel. číslo] a trvalou adresu má v [obec a číslo], ulici [ulice] (zjištěno z informace o žádosti a schválení půjčky). 10. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 18 800,50 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 7 840 Kč do tří dnů dopisem svého právního zástupce ze dne 22. 9. 2022 (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 9. 2022 včetně podacího lístku ze dne 22. 9. 2022). 11. Výše úrokových sazeb korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR v srpnu 2020 pro kontokorenty a revolvingové úvěry činil 12,18 %, pro kreditní karty 18,30 % a úročený úvěr z kreditních karet 23,96 % (zjištěno z databáze časových řad ARAD ze dne 25. 5. 2023 – úrokové sazby, výpis za období červenec až září 2020). 12. Soud hodnotil provedené listinné důkazy jako pravdivé, neměl důvodu tyto jakkoli zpochybňovat a účastníci vůči nim žádné námitky nevznesli. 13. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 14. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 15. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 26. 8. 2020 uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový limit do výše 80 000 Kč, který žalovaná postupně čerpala. Žalovaná se zavázala takto čerpaný úvěr průběžně splácet v měsíčních splátkách odpovídajících 11 % z dlužné částky spolu s úrokem ve výši 10,40 % měsíčně, RPSN úvěru tak činilo 227,8 %. Žalovaná v průběhu vyčerpala peněžní prostředky ve výši 31 600 Kč, přičemž právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 35 100 Kč. 16. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně: 17. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen jako„ ZSÚ“). 18. Soud se předně ze své úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně řádně prověřovala před poskytnutím předmětného úvěru úvěruschopnost žalované. 19. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 21. Soud připomíná, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky jeho platební neschopnosti, ale zprostředkovaně také společnost jako celek před negativními vlivy způsobenými exekučním a insolvenčním zatížením populace a taktéž pozici věřitelů samých, neboť snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Takové posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je přitom věřitel povinen provádět dle § 75 ZSÚ s odbornou péčí, tedy zejména řádně posuzovat osobní a majetkové poměry spotřebitele – žadatele o úvěr z hlediska jeho schopnosti úvěr splácet, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a dalších okolností, které by mohly mít vliv na řádné splácení úvěru. Dostatečnými tedy nejsou informace získané pouze od spotřebitele, ale je nutné v rámci odborné péče údaje, které dlužník uvedl, ověřit, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením