16 C 184/2023-44 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu návrh, na jehož základě se domáhala na žalovaných zaplacení výše uvedené částky, a to z titulu uzavřené nájemní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanými, pokud jde o bytovou jednotku [číslo] na adrese uvedené v žalobě, tedy v domě, který spravuje žalobkyně, jenž je příspěvkovou organizací. Žalovaní dluží nájemné za období uvedené v žalobním návrhu, včetně příslušenství. Dluh neuhradili ani přes zaslání předžalobní upomínky. 2. Soud nařídil ve věci jednání, k tomuto jednání se žalovaní bez důvodné a včasné omluvy nedostavili, a proto soud jednal dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaných. 3. K jednání se dostavil zástupce žalobkyně a ten navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Podle ust. § 153 b) odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 5. Podle ust. § 153 b) odst. 3 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o.s.ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 6. V daném případě je nepochybné, že pokud se žalovaní k jednání soudu nedostavili, sami se tím připravili o možnost jednat před soudem, případně se bránit a navrhnout potřebné důkazy. Absence žalovaných nebrání soudu věc projednat, a pokud žalobkyně za této situace navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, pak tomu žádné překážky nebrání, neboť v daném případě by bylo možno uzavřít a schválit smír ve smyslu ust. § 99 odst. 1, 2 o.s.ř., neboť se jedná pouze o rozsudek deklaratorní povahy, který ukládá žalovaným povinnost uhradit žalobkyni příslušnou finanční částku. Rozsudkem v žádném případě nemůže docházet ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 7. Výrok o nákladech soudního řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů soudního řízení ten z účastníků, kdo měl ve věci úspěch, a tím je žalobkyně. Náklady soudního řízení jsou dány zaplaceným soudním poplatkem v částce 6 575 Kč a co do zbytku se jedná o odměnu advokáta. Jednotlivé úkony: převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby, účast na jednání soudu dne [datum].