18 C 516/2021-145 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se, svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu, dnem 22. 10. 2021, domáhala, po žalovaném, zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z důvodu zakoupení vadného výrobku (bazénu - výřivky), který žalobkyně následně reklamovala. 2. Žalovaný ovšem se žalobou nesouhlasil a požadoval její zamítnutí, jelikož tvrdil, že reklamace žalobkyně byla vyhodnocena jakožto nedůvodná a že k závadě předmětného výrobku došlo jeho nesprávným používáním, a to buď samotnou žalobkyní anebo těmi osobami, jimž to žalobkyně umožnila. 3. Podepsaný soud, původně, žalobu zamítnul, když uzavřel, že žalobkyně neprokázala existenci oné skryté vady, na dotyčném výrobku, nicméně, onen předchozí rozsudek zdejšího soudu byl zrušen, Městským soudem v Praze, a to usnesením, vydaným pod č. j. [číslo jednací], s tím, že tedy zdejšímu soudu byly vytčeny skutečnosti, spočívající v tom, že, pokud se jednalo o námitku žalobkyně, ohledně toho, že na žalobkyni tedy bylo pouze prokázání existence vady dotyčné vířivky, v poskytnuté jednoleté záruční době, když, na žalovaném, naopak, bylo prokázání toho, že poskytnutá záruka se na vzniklou vadu nevztahuje, a tedy, prokázání jeho tvrzení o tom, že poškození vířivky bylo způsobeno žalobkyní, či osobami, kterým žalobkyně umožnila předmětnou vířivku využívat, s tím, že zde tedy dochází k rozdělení důkazního břemene, a to ve smyslu shora uvedeném, takže, nebylo již na žalobkyni, a tedy, jakožto na spotřebiteli, aby prokazovala příčinu poškození vířivky a vyvracela tvrzení žalovaného o tom, že poškození vířivky způsobila ona, či jiné osoby, s tím, že, tedy, nebylo možno zamítnout předmětnou žalobu proto, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, ohledně příčiny vzniku vady vířivky, když toto důkazní břemeno žalobkyně vůbec neměla, a na základě čehož, tedy, na soudu prvního stupně pak bylo, aby se zabýval tím, jak byla naplněna ona výluka, tvrzená žalovaným, z poskytnuté záruky na jakost, takže zároveň bylo na zdejším soudu i to, aby žalovanou stranu patřičně poučil, dle § 118a, odst. 3, o. s. ř., o neprokázání tvrzení žalované strany o tom, že poškození dotyčné vířivky bylo způsobeno žalobkyní, či osobami, jimž umožnila dotyčnou vířivku využívat, s tím, že se měl zdejší soud též zabývat i dalšími námitkami žalobkyně, a to ohledně seznámení, respektive, neseznámení se, s obsahem uživatelského návodu, a též i námitkou, zda takové omezení záruky není překvapivým, a tedy zakázaným ujednáním, ve smyslu § 1813, občanského zákoníku. 4. Na základě toho, tedy, podepsaný soud nařídil jednání, na den 29. 6. 2023, během něhož soud hodlal, v intencích shora zmiňovaných závěrů, vyslovených soudem odvolacím, poučit stranu žalovanou, o tom, že, tedy, jen na ní spočívá důkazní břemeno, a to ohledně prokázání jejího primárního obranného tvrzení, o tom, že, tedy, vada dotyčné vířivky byla způsobena žalobkyní, když k tomu se však strana žalovaná nikterak nevyjádřila, a to ani poté, co bylo jejímu právnímu zástupci doručeno ono, již shora zmiňované, zrušovací usnesení odvolacího soudu, tedy Městského soudu v Praze, a to zároveň s předvoláním k ústnímu jednání, nařízenému na den 29. 6. 2023, přičemž k doručení této zásilky právnímu zástupci žalovaného došlo již dnem 26. 5. 2023, a tedy s více nežli dostatečným časovým předstihem, před konáním zmiňovaného ústního jednání (nařízeného na den 29. 6. 2023). 5. K uvedenému jednání se však právní zástupce žalovaného nedostavil, a rovněž se k němu nedostavil ani žalovaný, takže podepsaný soud, nakonec, tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti strany žalované, takže, pokud jde o takto nastalou procesní situaci, tak soud opakovaně konstatuje, že strana žalovaná byla řádně a včas, k uvedenému ústnímu jednání, obeslána, bylo jí na vědomí doručeno i předmětné (zrušovací) usnesení odvolacího soudu, a zdejší soud tedy hodlal poučit stranu žalovanou, v intencích shora předestřených, závazných, právních názorů soudu odvolacího, v souladu s ustanovením § 118a, odst. 3, nicméně, tento postup však strana žalovaná, vlastně, sama zmařila, když se k uvedenému ústnímu jednání, bez omluvy, nedostavila, a rovněž ani nepožádala o jeho odročení, takže soud dospěl k závěru, že stranu žalovanou, za dané procesní situace, a tedy v její nepřítomnosti, nelze poučovat jaksi„ na dálku“, a, za tímto účelem, dokonce, jednání snad i odročovat, neboť by tím vznikl dosti neodůvodnitelný průtah, takže takový postup by zjevně byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie, a navíc, tedy, jak již bylo shora několikrát konstatováno, tak právní zástupce žalovaného měl dostatek času, a tedy, vlastně, více nežli 1 měsíc, k tomu, aby se buď ve věci vyjádřil, anebo, aby si, nějakým způsobem, pokud se tedy nemohl k uvedenému jednání dostavit, zařídil substituci, k čemuž ovšem nedošlo, takže soud, ve světle závazných právních názorů, vyslovených odvolacím soudem, vyšel z těch důkazů, které již byly, v rámci tohoto řízení, provedeny, a na základě čehož tedy zdejší soud zjistil, že žalobkyně u žalovaného zakoupila, dnem 8. 6. 2020, vířivý (nafukovací) bazén [příjmení] [příjmení] [jméno] – Bubble SB H20, přičemž, následně, žalobkyně uplatnila, dnem 13. 5. 2021, u žalovaného reklamaci tohoto výrobku. Žalovaný se žalobkyní, na základě toho, sepsal Reklamační protokol a odeslal předmětné zboží k odbornému posouzení do servisu dodavatele (zde dokonce přímo dovozce – firmy MARIMEX). Odborný servis dodavatele, poté, tedy po prohlídce předmětného zboží, však zkonstatoval, že, na nafukovacím plášti, nebyla nalezena žádná výrobní, a též ani materiálová, vada, takže k vyboulení bazénu došlo v důsledku prasklých vnitřních výztuh žebrování, když k prasknutí došlo nárazovým přetlakem – tedy dosednutím, pádem anebo skokem, na okraj nafukovací vany (zjištěno listiny, obsahující daňový doklad [číslo] dále zjištěno z Reklamačního listu – protokolu - [číslo] včetně vyjádření odborného servisu MARIMEX – ze dne 20. 5. 2021, jakož zjištěno i z nesporných tvrzení účastníků, a to pokud jde o způsob vyřízení předmětné reklamace – tedy o její zamítnutí). 6. Fakt zakoupení předmětného vířivého bazénu byl, mezi oběma stranami tohoto sporu, zcela nesporným, v důsledku čehož tedy podepsaný soud hodlal zaměřit své zkoumání na to, zda se skutečně, v tomto případě, jednalo o výrobní vadu, či nikoliv, když, ze stanoviska odborného servisu (MARIMEX), se podává, že se, jednoznačně, jednalo o poškození, které bylo způsobeno žalobkyní či osobami, kterým žalobkyně umožnila vířivý bazén užívat, takže se, v žádném případě, tedy nejednalo o vadu, za kterou by, jak žalovaný tvrdil, odpovídal právě žalovaný, jakožto prodávající (zjištěno z Reklamačního listu, s hlavičkou [právnická osoba], [číslo] s tím, že reklamace byla posouzena reklamačním technikem a nebyla nalezena výrobní, ani materiálová, závada, a datum vyřízení této reklamace je ze dne 25. 5. 2021, a dále zjištěno i z další listiny, nazvané jako Reklamace [číslo] V [číslo] - ze dne 20. 5. 2021, s tím, že je zde uvedeno, že závada byla způsobena zákazníkem a reklamace tudíž nebyla uznána), nicméně, protože žalovaný však zdejšímu soudu již žádné další důkazní návrhy neoznačil, pak se tedy podepsaný soud těmito záležitostmi již ani zabývat nemohl. 7. Jak jednoznačně uzavřel odvolací soud (viz výše – bod [číslo]), tak na žalovaném ovšem spočívala povinnost prokázat, že poskytnutá záruka se na vzniklou vadu nevztahuje, a tedy, prokázat ono obranné tvrzení o tom, že poškození dotyčné vířivky bylo způsobeno žalobkyní, či osobami, kterým žalobkyně umožnila předmětnou vířivku využívat, takže zde tedy dochází k rozdělení důkazního břemene, a to ve smyslu shora uvedeném, a proto tedy nebylo na žalobkyni, jakožto na spotřebiteli, aby prokazovala příčinu poškození vířivky a aby vyvracela tvrzení žalovaného o tom, že poškození vířivky způsobila ona, či jiné osoby, kterým žalobkyně umožnila její užívání. 8. Předmětné obranné tvrzení však, v rámci tohoto řízení, prokázáno nebylo, jak již bylo řečeno výše, když žalovaná strana se k soudu vůbec nedostavila, a v důsledku čehož tedy žalovaná strana neunesla své důkazní břemeno, ohledně prokázání svého primárního obranného tvrzení, o tom, že k poškození dotčené vířivky došlo výlučně kvůli chování, resp., jakémusi nešetrnému zacházení, ze strany žalobkyně. 9. A byť tedy soud, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, 3, o. s. ř., hodlal poučit žalovaného, v souvislosti s možností prokázat ono, již několikrát zmiňované, obranné tvrzení o tom, že k poškození dotčeného výrobku došlo z viny žalobkyně, tak takovou možnost však žalovaný, vlastně, nikterak nevyužil, a v důsledku čehož tedy soud dospěl k nezvratnému závěru, o tom, že žalovaný neunesl své břemeno důkazní, když, podle ustanovení § 120, odst. 1, o. s. ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Zásadně proto platí, že navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i záje