18 C 72/2023-29 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se, vůči oběma žalovaným, domáhala, svou žalobou, doručenou zdejšímu soudu, dnem 3. 1. 2023, zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z důvodu neuhrazených plateb za podnájem bytu. 2. Žalovaní se ovšem k žalobě vůbec nikterak nevyjádřili a zůstali naprosto nečinnými. 3. Soud ve věci nařídil jednání, které proběhlo dnem 30. 5. 2023, k němuž se však žalovaní nedostavili, ač byli oba řádně a včas obesláni. 4. K tomuto jednání se však nedostavila ani právní zástupkyně žalobkyně, která ovšem omluvila nepřítomnost strany žalující, a to z toho důvodu, že právní zástupkyně žalobkyně musela podstoupit operaci očí, a proto se nemohla dostavit k uvedenému jednání, s tím, že však požádala, aby soud rozhodl dle obsahu spisu. 5. V tomto ohledu pak, dále, podepsaný soud konstatuje, že žalovaní se však ani neomluvili a rovněž ani nepožádali o odročení výše zmiňovaného ústního jednání ve věci, byť tedy byli řádně a včas obesláni, a proto tedy soud konstatuje, že, s ohledem na shora popsané skutečnosti, dospěl soud k závěru, že bude, v této věci, jednat v nepřítomnosti účastníků, a tedy dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., s tím, že soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, když zároveň nespornou skutečností, mezi oběma stranami, bylo vlastně to, že žalovaní užívali, jakožto podnájemci, družstevní byt, k němuž právo nájmu svědčilo, a nadále i svědčí, právě žalobkyni. 6. Předmětem tohoto sporu se tak staly platby za užívání bytu, jenž má v nájmu žalobkyně, a to na adrese [adresa žalovaného a žalované], [část obce], k čemuž došlo na základě Podnájemní smlouvy, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanými [číslo]. 7. Předmětný dluh obou žalovaných, který žalobkyně uplatnila, v rámci tohoto řízení, vznikl, oběma, shora označeným, žalovaným, z titulu sjednaného závazku, dle něhož měli oba žalovaní platit částku ve výši 16 000 Kč měsíčně, vždy předem, a to za podnájem předmětného družstevního bytu, dle Podnájemní smlouvy, sepsané ke dni 23. 4. 2022 a účinné ke dni 1. 5. 2022, a jejímž předmětem byl tedy podnájem bytu [číslo] o velikosti 2 + 1, na adrese [adresa žalovaného a žalované], [část obce], ve výhradní dispozici žalobkyně, jakožto členky Bytového družstva AS [číslo] (zjištěno z Podnájemní smlouvy - včetně Předávacího protokolu). 8. Podnájemní smlouva, shora již zmiňovaná, byla uzavřena dnem 23. 4. 2022, s účinností ke dni 1. 5. 2022, a jejím předmětem se tedy stal byt [číslo] o velikosti 2+1, na adrese [adresa žalovaného a žalované], [část obce], s tím, že se jednalo o družstevní byt žalobkyně, jakožto členky bytového družstva AS [číslo]. Dle této Podnájemní smlouvy byla zde zakotvena povinnost žalovaných zaplatit kauci ve výši 12 000 Kč, s tím, že dále soud doplnil dokazování [příjmení] vlastnictví [číslo] týkajícím se katastrálního území Krč, obec Praha, který je veden Katastrálním úřadem pro Hl. město Prahu, Katastrálním pracoviště Praha, s tím, že tedy předmětný dům - [adresa], v němž se dotyčný byt nachází, je vlastnictvím Bytového družstva AS [číslo], [IČO], se sídlem [adresa žalovaného a žalované], [část obce]. 9. Dále pak soud doplnil dokazování i Výpisem z veřejného rejstříku - sp. zn. Dr 1560 o Bytovém družstvu AS, jakož i Stanovami předmětného bytového družstva, které jsou obsaženy v Notářském zápise NZ [číslo], s tím, že, v těchto Stanovách, je přímo zakotveno právo člena družstva (zde žalobkyně) pronajímat byt, což bylo ještě i doplněno Potvrzením bytového družstva AS [číslo], ze dne 2. 10. 2022, ohledně oprávnění žalobkyně předmětný byt pronajmout. 10. Žalovaní sice, jakožto podnájemci, předmětný byt užívali, avšak platby, z titulu podnájmu, řádně nehradili, s tím, že celkový předpis plateb za podnájem, za dobu od 1. května 2022 do 1. září 2022, činil 16 000 Kč měsíčně, nicméně, jistina dluhu obou žalovaných, ke dni 25. 9. 2022, v souladu s Podnájemní smlouvou, vystoupala až na částku v celkové výši 56 000 Kč, když, po započtení oné kauce, ve výši 12 000 Kč, provedeném ze strany žalobkyně, vůči oběma žalovaným, se tedy předmětem sporu stala částka ve výši 44 000 Kč, kteroužto částku žalovaní doposud žalobkyni neuhradili (zjištěno z listiny, zachycující výpočet výše dluhu, vzniklého na straně obou žalovaných, jakož i z předžalobní výzvy k úhradě dluhu - ze dne 1. 9. 2022). 11. Ke dni 30. 9. 2022 byla, ve shodě se shora zmiňovanou výzvou, ohlášeným postupem, předána, osobně, a to k rukám žalovaných, listina o ukončení podnájmu, pro hrubé porušování Podnájemní smlouvy, kteroužto listinu podepsala žalovaná [číslo] s termínem vyklizení bytu do dne 31. 10. 2022 (zjištěno z listiny, která obsahuje Ukončení nájmu - ze dne 30. 9. 2022, a dále z listiny, která obsahuje předání bytu - ke dni 31.10.2022, což je tedy Protokol o předání bytu). 12. Soud tedy hodlal, především, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., poučit oba žalované, o nezbytnosti doplnit tvrzení, jakož i důkazní návrhy, a to v souvislosti s možností vyvrátit tvrzení žalobkyně, o výši, a případně i o důvodu, takto vzniklého dluhu, kteroužto možnost však žalovaní nikterak nevyužili, jelikož, jak již bylo řečeno výše, tak žalovaní se k soudu vůbec nedostavili, jakož se ani neomluvili a též ani nepožádali o odročení výše zmiňovaného jednání, konaného dne 30. 5. 2023, takže soud opravdu nemohl žalované patřičně poučit a vyzvat je k případnému doplnění tvrzení, jakož soud nemohl žalované vyzvat ani k označení přiléhavých důkazních návrhů, takže, za této situace, soud dospěl k závěru, že žalovaní neunesli své břemeno tvrzení a rovněž ani své břemeno důkazní, a to ohledně případného zpochybnění výše či důvodu takto vzniklého dluhu, uplatněného žalobkyní, v rámci tohoto řízení, byť, dle ustanovení § 79, odst. 1, a § 101, odst. 1, o. s. ř., má každý účastník, vždy, povinnost tvrzení, přičemž, dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o. s. ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, o. s. ř., mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. 13. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o. s. ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. 14. Občanský soudní řád je, pokud jde o sporná řízení, veden, mj., principem projednacím a principem koncentrace řízení. 15. Podle ustanovení § 120, odst. 1, o. s. ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Zásadně proto platí, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i zájem na projednání věci jsou pokryty poučovací povinností soudu pro případ, že skutková tvrzení a důkazní návrhy jsou neúplné. Následky, spojené s neunesením břemene tvrzení a důkazního břemene, po řádném poučení soudu, pak nese účastník řízení (viz nález Ústavního soudu ČR - sp. zn. II. ÚS 397/06). 16. Předpokladem důkazní povinnosti je tedy tvrzení skutečností účastníkem (§ 101, odst. 1, písm. a, o. s. ř.). Teorie procesního práva, v této souvislosti, hovoří o břemeni tvrzení. Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti, rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak, zpravidla, ani nemůže splnit svou důkazní povinnost. Jinými slovy řečeno, tak nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má pak za následek to, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil, a která nevyšla, ani jinak, v řízení najevo (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR - sp. zn.: 29 Odo 1014/2003 a sp. zn.: 29 Odo 953/2004). 17. V daném případě byli účastníci o koncentraci řízení poučeni již v předvolání k prvnímu ústnímu jednání ve věci. Žalovaní, i když tedy byli soudem řádně vyzváni, poučeni a upozorněni, již v předvolání k výše zmiňovanému ústnímu jednání, v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, však žádná svá obranná tvrzení soudu nenabídli, takže soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a žalobě, jakožto zcela důvodné, vyhověl. 18. O nákladech řízení pak rozhodl podepsaný soud podle ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., když procesně neúspěšným žalovaným uložil povinnost zaplatit, procesně úspěšné žalobkyni, která, v tomto sporu, byla právně zastoupena, náklady řízení, a to v celkové výši 11 240 Kč. 19. Náhrada nákladů tohoto řízení tedy představuje zaplacený soudní poplatek, ve výši 1 760 Kč, jakož i odměnu advokátky žalobkyně, za tři úkony právní služby, po částce 2 860