21 C 212/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 5. 6. 2022 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 2 030 Kč, poplatkem za službu„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 220 Kč, poplatkem za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč a poplatkem za službu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ ve výši 58 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení, této smluvní pokuty se žalobkyně domáhala za období od [datum] do [datum]. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, ačkoli byla i předžalobně upomenuta. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání nařízenému na [datum] se bez omluvy nedostavila, ač jí byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena fikcí dne [datum]. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 4. Dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr ve výši 7 000 Kč, a to převodem na účet žalované provedeným téhož dne. Žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč, poplatkem za službu„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 110 Kč měsíčně, poplatkem za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč a poplatkem za službu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ ve výši 29 Kč měsíčně. Pro případ prodlení s úhradou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo] údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecných obchodních podmínek platných od [datum], sazebníku platného od [datum], autorizace totožnosti spotřebitele, souhlasu se zpracováním osobních údajů, kopie OP žalované, přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli – výplata [datum] – 7 000 Kč). 5. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy prověřovala osobní a majetkové poměry žalované, lustrovala ji v dostupných databázích a zjišťovala příjmy a výdaje žalované, kdy výše čistého příjmu žalované činila částku 17 147 Kč, přičemž dospěla k závěru o úvěruschopnosti žalované. (zjištěno z principů a filozofie posuzování úvěruschopnosti, výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], identifikovaných příjmů žalované). 6. Žalovaná však poskytnutý úvěr ve sjednaném termínu, kdy jí byla prodloužena splatnost do [datum], ani později nevrátila, ačkoli byla žalobkyní opakovaně vyzývána, a to i výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] (zjištěno z upozornění na osobní návštěvu ze dne [datum], výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku). 7. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně: 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 2 030 Kč, poplatkem za službu„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 220 Kč (za 2 měsíce), poplatkem za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč a poplatkem za službu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ ve výši 58 Kč (za 2 měsíce), celkem tedy ve výši 9 473 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou poskytnutého úvěru vznikla žalované povinnost uhradit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny (zde částky 7 000 Kč) za každý den prodlení, přičemž žalobkyně se domáhala této smluvní pokuty pouze za období od [datum] do [datum] ve výši 630 Kč. Žalovaná žalobkyni však ničeho neuhradila. V řízení bylo také prokázáno, že žalobkyně zkoumala a posoudila úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše byla stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tj. od [datum]. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 103 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 12. O povinnosti žalované k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.