24 C 279/2023-126 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně (společnost [právnická osoba], [IČO], dále též jako„ banka“) uzavřela se žalovanou dne 5. 10. 2018 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru, jejímž obsahem byl závazek banky poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 80 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně, povinná měsíční splátka činila 3,2 % měsíčně z čerpaných prostředků a žalovaná byla povinna hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, které byly stanoveny ceníkem; úroky, poplatky a náklady banky byly splatné měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Žalovaná splátky úvěru nehradila řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr dopisem ze dne 27. 8. 2019 zesplatnila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 72 060,40 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 481,71 Kč, z dlužných poplatků ve výši 522 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě výzvy. Předmětná pohledávka byla bankou nejprve postoupena na [právnická osoba] a. s. a posléze z této společnosti na žalobkyni. 2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované bankou žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v návrhu smlouvy, žádost žalované byla hodnocena v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování, byly kontrolovány dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Žalovaná uvedla svůj měsíční příjem ve výši 44 834 Kč, což banka ověřila prostřednictvím výpisu z běžného účtu, který měla žalovaná veden u banky. Rozhodné jsou tři měsíce před poskytnutím úvěru. Dne 13. 6. 2018 činil příjem žalované 30 520 Kč a 25 638 Kč, dne 12. 7. 2018 23 801 Kč a 25 438 Kč, dne 14. 8. 2018 21 139 Kč a 23 739 Kč a dne 13.9. 2018 18 329 Kč a 23 357 Kč. K další výzvě soudu žalobkyně sdělila, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila částku 21 835,94 Kč. 3. Žalované byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 7. 2021, č. j. 70 C 741/2020-28, ustanovena postupem dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovnice [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátka, neboť její pobyt není znám. 4. Opatrovnice žalované se vyjádřila tak, že co se týče úvěruschopnosti žalované, tato nebyla zkoumána v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, když žalobkyně neprokazuje, že by zejména banka informaci o příjmech žalované prověřovala z objektivních zdrojů. Pokud žalobkyně poukazuje na nedílné součásti smlouvy o vydání kreditní karty, tyto neoznačuje či nepřikládá k návrhu a není zřejmé, zda se s nimi žalovaná seznámila. Smlouva o úvěru je tak neplatná, proto k ujednání o úrokových sazbách, poplatcích a nákladech banky nelze přihlížet. Čerpáním peněz prostřednictvím platební karty a nevrácením čerpaných částek došlo k bezdůvodnému obohacení žalované, kterým je pouze částka skutečně poskytnutá žalované bankou, nikoliv však příslušenství této pohledávky. Pokud se právní předchůdkyně žalobkyně domáhala okamžité splatnosti kreditní karty (listina ze dne 27. 8. 2019), jedná se o formu neobvyklou a nepřezkoumatelnou. Výši žalované částky nelze z ničeho dopočítat a dovodit, jistina tak není zřejmá. Úroky a jejich výše v návrhu nejsou nijak specifikovány. Z opatrnosti opatrovnice vznesla námitku promlčení nároku, neboť žalobkyně neuvádí a neprokazuje, kdy žalovaná přestala plnost svou povinnost splácet čerpaný úvěr a nelze proto určit počátek běhu promlčecí doby. Žalované by mělo být uloženo vydání žalobkyni toho, oč se obohatila, tedy rozdíl toho, co od žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, obdržela a toho, co žalovaná sama právní předchůdkyni žalobkyně plnila. 5. Žalobkyně se z nařízeného jednání na den 5. 12. 2023 omluvila s tím, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez její přítomnosti, soud proto jednal v její nepřítomosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 6. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: 7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl dne 5. 10. 2018 podepsán návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [příjmení] [příjmení] [číslo] ve které byl sjednán závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované kreditní kartu s možností čerpání peněžních prostředků do úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč a žalovaná se zavázala prostředky splácet ve výši minimální splátky 3,2 % celkové dlužné částky, minimálně však 200 Kč, spolu s poplatky v souladu s ceníkem, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Ve čl. III. návrhu bylo ujednáno, že součástí smlouvy jsou mj. [ulice] podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky a Ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Ke smlouvě je připojen protokol o převzetí kreditní karty/PINu (návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [příjmení] [příjmení] [číslo]). 8. V čl. IX.6 Obchodních podmínek pro vydávání o používání kreditních karet byla sjednána obnova úvěrového limitu v případě úhrady jakékoli splátky dlužné částky. V čl. IX. byl upraven závazek žalované jednou měsíčně splácet dlužnou částku alespoň ve výši povinné minimální částky specifikované v čl. IX.2. V čl. XVI byl upraven postup v případě porušení smlouvy - dle čl. XVI.1 k porušení smlouvy ze strany žalované dojde tehdy, poruší-li jakoukoliv svou dohodnutou povinnost včetně prodlení s úhradou jakékoliv pohledávky či překročení celkového úvěrového limitu. Dle čl. XVI.2 v případě porušení smlouvy bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně mj. prohlásit veškeré pohledávky žalované za okamžitě splatné (Obchodní podmínky pro vydávání o používání kreditních karet). 9. Ze všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně (všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně) a ceníku (ceník produktů a služeb pro soukromé osoby právní předchůdkyně žalobkyně) soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností vyplývajících z návrhu na uzavření smlouvy. 10. Právní předchůdkyně žalobkyně v protokolu o ověření úvěruschopnosti žalované uvedla, že jeho součástí jsou vstupní informace, které žalovaná v době uzavírání smlouvy deklarovala zadáním do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně. Současně žalovaná prohlásila, že údaje jsou pravdivé a úplné a udělila právní předchůdkyni žalobkyně souhlas k nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů za účelem ověření si těchto informací, případně toto ověření vyplývá přímo ze zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. K posouzení úvěruschopnosti klienta uvedla, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015 (EBA/GL/2015) a podléhá též kontrole České národní banky, která rovněž testuje interní systém Banky při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, jak je zaznamenáno níže a současně deklarováno interními systémovými záznamy. Byly provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. V souladu s Obecným pokynem č. 1 Evropského orgánu pro bankovnictví prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů – dotazy jsou činěny do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore; 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: příjmy žadatele o úvěr, pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují porovnáním klientem deklarované výše a aktuálních statistických dat státních úřadů (se zohledněním místa bydliště). Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší; 4) vyh