28 C 29/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 7 795,62 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 795,62 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 831,68 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 604,52 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a dále částky 3 679,53 Kč jakožto smluvní pokuty z prodlení. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] („ [právnická osoba]“) smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržela v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s příslušenstvím úvěru ve výši 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Splatnost poslední splátky pak připadala na [datum]. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla dle tvrzení žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalované. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas do sjednané doby splatnosti, celkově uhradila pouze částku 14 000 Kč. Platby žalované byly alokovány do výše 7 204,38 Kč na jistinu úvěru a do výše 6 795,62 Kč na příslušenství. Ohledně zbývající částky 13 888 Kč (7 795,62 Kč na jistině a 6 092,38 Kč na příslušenství) se žalovaná dostala do prodlení, a to nejpozději dne [datum], tj. po dni splatnosti poslední splátky. Společnosti [anonymizováno] dále vzniklo právo na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno jak [právnická osoba] (dopisem dne [datum], tak žalobkyní (dopisem ze dne [datum]). Z postoupených nároků, které dle žalobkyně v souhrnu činí 26 172,31 Kč, žalobkyně podanou žalobu požaduje pouze část. Konkrétně žalobkyně požaduje: -) nesplacenou jistinu ve výši 7 795,62 Kč, -) náhradu nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky sestávající z částky 39 Kč za odchozí dopis, -) smluvní pokutu ve výši 3 679,53 Kč podle 4. odstavce smlouvy o úvěru, vypočtenou z jistiny 7 795,62 Kč sazbou 0,1 % denně za období od [datum] do [datum], -) nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 393,40 Kč, -) nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 660,24 Kč, -) nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 694,16 Kč, -) nesplacený inkasní poplatek ve výši 1 344,58 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. V tomto kontextu soud dodává, že usnesením č. j. 28 C 29/2023-14 žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a důkazů o tom, zdali byla před uzavřením úvěrové smlouvy úvěrujícím subjektem v případě žalované adekvátně a dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované a zda a jak byly posouzeny údaje poskytnuté před uzavřením smlouvy žalovanou. Žalobkyně na základě této výzvy v podání ze dne [datum] písemně sdělila, že úvěruschopnost žalované posuzovala zejména na základě informací získaných od žalované. S ohledem na tyto žalovanou poskytnuté informace došla úvěrující společnost k závěru, že je žalovaná schopna úvěr splácet. Tato tvrzení žalobkyně podpořila těmito důkazy: platební historie, výňatek smlouvy, 3 výplatní pásky, dotazník v rámci žádosti o úvěr. Na základě těchto (na základě výzvy) předložených důkazů soud dospěl k jednoznačnému závěru, že úvěruschopnost žalované v tomto případě dostatečně zkoumána nebyla, a to zejména proto, že úvěrující subjekt rezignoval na jakékoliv ověření údajů poskytnutých žalovanou v dotazníku, a že nijak nezkoumal reálné výdaje žalované ani pohyb na jejím bankovním účtu (tento závěr je rozveden níže). Vzhledem k tomu rozhodl soud v této věci dle ust. § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, při kterém by žalovanou opakovaně poučil, a to ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Společnost [anonymizováno] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, kterou se [právnická osoba] zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč. Celková dlužná částka tak podle smlouvy činila 27 888 Kč a žalovaná se ji zavázala splatit ve 14 splátkách po 1 992 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka pak vždy do dalšího měsíce. Pro případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas si strany ve 4. odstavci smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. V části smlouvy nadepsané jako„ splatnost úvěru a výše úvěru“ byla dále obsažena tabulka obsahující informaci o tom, že pro úvěr se splatností 14 měsíců činí maximální RPSN 272,44 % a úrok 15 % p. a. (prokázáno žádostí o úvěr ze [datum], smlouvou o úvěru z [datum] a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru z [datum]). 6. Úvěruschopnost žalované byla [právnická osoba] posouzena tím, že žalovaná předložila k žádosti o úvěr výplatní pásky za měsíce říjen – prosinec 2019 a její pracovní smlouvu. Tyto dokumenty byly ověřeny obchodním zástupcem [právnická osoba]. Deklarované výdaje žalované nebyly nijak ověřovány (prokázáno žádostí o úvěr z [datum], výplatnicemi za měsíce říjen 2019, listopad 2019 a prosinec 2019, dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum], dotazníkem v rámci žádosti o úvěr). 7. Žalovaná na úvěr uhradila 7 splátek ve výši 2 000 Kč, celkem na něj tedy uhradila částku 14 000 Kč (prokázáno platební historií). 8. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovanou žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzením o zaplacení kupní ceny z [datum]). O postoupení pohledávek informovala žalovanou [právnická osoba] i žalobkyně (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky z [datum] zaslaným žalobkyní žalované a oznámením o postoupení pohledávky z [datum] zaslanou [právnická osoba] žalované včetně poštovního podacího archu). 9. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši přesahující žalovanou částku (prokázáno dopisem z [datum] včetně poštovního podacího archu a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). 10. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav následovně: 11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky. Žalovaná čerpala uvedený úvěr a zavázal se jej uhradit společně s úrokem a poplatky prostřednictvím 14 měsíčních splátek. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Soud na tomto místě konstatuje, že poskytovatel úvěru má jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele. Předpokládána je taková obezřetnost úvěrujícího, že poskytovatel úvěru nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit. 15. Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C [číslo], ze dne [datum], rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu,„ …aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní