28 C 32/2023-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zaplacení částky 87 500 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. Svůj nárok odůvodňují tím, že jsou spoluvlastníci domu na adrese [adresa], přičemž s žalovanou uzavřeli smlouvu o nájmu bytu [číslo] nacházejícím se v předmětném domě. Žalovaná se zavázala hradit jim nájemné ve výši 12 500 Kč a úhradu za služby spojené s užíváním bytu. Dne [datum] žalobci zjistili, že žalovaná byt opustila a je vyklizen. Žalobou se žalobci domáhají dlužného nájemného za období od dubna 2022 do října 2022, tedy za 7 měsíců. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), bez nařízení jednání. 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 4. Žalobci a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o nájmu bytu. Předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě na adrese [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Nusle u Katastrálního úřadu hlavní město Prahu Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Žalobci se smlouvou zavázali přenechat daný byt žalované k užívání a žalovaná se zavázala jim za to hradit nájemné v měsíční výši 12 500 Kč. Splatnost nájemného byla ujednána do 25. dni v měsíci, za který se nájem hradil. Žalovaná se dále zavázala složit do 20 dnů od podpisu smlouvy na bankovní účet žalobců vratnou kauci ve výši 12 500 Kč. (nedatovanou nájemní smlouvou) 5. Dne [datum] žalobci zjistili, že předmět nájmu je žalovanou vyklizen. Žalovaná žalobcům za dobu užívání bytu uhradila pouze vratnou kauci ve výši 12 500 Kč, kterou žalobci započítali na nájemné za březen 2022. K úhradě dlužného nájemného za měsíce duben až říjen 2022 žalobci žalovanou vyzvali předžalobní upomínkou ze dne [datum] (předžalobní upomínkou ze dne [datum]) 6. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně: 7. Žalobci a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o nájmu bytu dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobci se smlouvou zavázali přenechat žalované k užívání byt k zajištění jejích bytových potřeb žalovaná se zavázala hradit jim za to stanovené nájemné. Žalovaná se současně zavázala uhradit žalobcům jistotu ve smyslu § 2254 odst. 1 o. z. Žalovaná své povinnosti hradit nájemné nedostála, když za celou dobu užívání nemovitosti uhradila žalobcům pouze jistotu ve výši 12 500 Kč. Žalobci tuto jistotu v souladu s ust. § [číslo] odst. 2 započetli na nájemné za užívání bytu v měsíci březnu 2022. Žalovaná má proto povinnost uhradit žalobcům nájemné za období dubna až října 2022 (tedy celkem za 7 měsíců) v měsíční výši 12 500 Kč. 8. Povinnost žalované zaplatit zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nájemného nastala vždy dnem následujícím po 25. dni v příslušném měsíci, za který mělo být dané nájemné zaplaceno. 9. Lhůtu k plnění soud žalované určil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovanou velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobců, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobce lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se jedná o solidární závazek žalované vůči několika věřitelům (žalobcům), rozhodl soud o tom, že žalovaná je žalobcům povinna předmětné částky zaplatit společně a nerozdílně. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1168/2015 soud formulaci„ společně a nerozdílně“ vtělil do výroků tohoto rozsudku automaticky, ačkoliv žalobci v petitu žaloby nevymezili, že se v tomto případě jedná o aktivní solidaritu a o společnou pohledávku (§ 1127 o. z.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 439,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 375 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 87 500 Kč sestávající z částky 4 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení) a z částky 2 310 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 450 Kč ve výši 2 614,50 Kč.