28 C 401/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 50 630 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že se jedná o dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Žalovanému byla na základě smlouvy poskytnuta částka 30 000 Kč, kterou se zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 5 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 600 Kč. Žalovaný si smlouvou též sjednal doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se právnímu předchůdci žalobkyně zavázal uhradit částku 780 Kč. Žalovaný se dlužnou částku zavázal uhradit prostřednictvím 78 týdenních splátek ve výši 737 Kč, počínaje dne [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný na úvěr uhradil částku 6 850 Kč. Na žalobkyni přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho dalšího, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaný k uplatněnému nároku uvedl, že žalobkyni nezná, žádnou smlouvu s ní neuzavíral a dluh neuznává. Ve věci proběhlo dne [datum] ústní jednání, kterého se zúčastnil právní zástupce žalobkyně; žalovaný se z jednání omluvil ze zdravotních důvodů. O odrok jednání žalovaný nepožádal a jednání tak bylo vzhledem k ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. vedeno v nepřítomnosti žalovaného. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 4. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně se smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, respektive se zavázal částku 5 534 Kč započíst na pohledávku na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru [číslo] zbylou částku 24 466 Kč žalovanému vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit společně s úrokem ve výši 5 100 Kč (21,27 % p. a.), administrativním poplatkem ve výši 6 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 600 Kč. Žalovaný si smlouvou též sjednal doplňkovou službu životního pojištění [anonymizována dvě slova], za což se zavázal uhradit částku 780 Kč. Dlužná částka měla být uhrazena prostřednictvím 78 týdenních hotovostních splátek ve výši 737 Kč. Žalovaný na dluh uhradil pouze částku 6 850 Kč, ze které byla částka 4 750 Kč započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částka 2 000 Kč na hotovostní inkaso splátek a částka 100 Kč na poplatek za sjednané životní pojištění. Dle smlouvy činil poplatek za hotovostní inkaso splátek 52 % z celkové jistiny poskytnutého úvěru. Administrativní poplatek dle smlouvy činil 20 % jistiny poskytnutého úvěru (smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]) 5. Žalobkyně k výzvě soudu prokázala, že před uzavřením smlouvy byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Příjem žalovaného ve výši 26 500 Kč byl ověřen výplatními páskami žalovaného a potvrzením od jeho zaměstnavatele. Žalovaný dále před uzavřením smlouvy uvedl, že jeho výdaje na bydlení činí měsíčně částku 10 000 Kč (k čemuž doložil nájemní smlouvu), že jeho osobní výdaje činí 8 000 Kč a že na spoření/pojištění hradí měsíčně částku 3 000 Kč (kartou zákazníka k žádosti o spotřebitelský úvěr) 6. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mj. pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným. (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum], kterým byl žalovaný současně vyzván k úhradě dluhu ve výši 58 630 Kč (oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího lístku) 7. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě částky 70 564,63 Kč. Žalovaný měl dlužnou částku zaplatit nejpozději do [datum] (výzvou k plnění ze dne [datum] včetně podacího lístku) 8. Krajský soud v Českých Budějovicích v odůvodnění rozsudku ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97 uvedl, že není překážkou, když poskytovatel úvěru nemá v době rozhodování soudu k dispozici listiny, ze kterých při posuzování úvěruschopnosti vycházel, ale že postačuje, pokud tyto listiny měl věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i samotný dlužník svým podpisem na zákaznické kartě. (rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 5 Co 231/2020-97) 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v hotovosti ve výši 24 466 Kč. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej uhradit společně s úrokem a se sjednanými poplatky prostřednictvím 78 týdenních hotovostních splátek ve výši 737 Kč a to nejpozději do [datum]. Svou povinnost však žalovaný nesplnil, když na úvěr uhradil pouze částku 6 850 Kč. 11. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Podle ustanovení § 1887 o. z. lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 14. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak od měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu. 17. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil svoje smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 18. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva, přičemž žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele – s ohledem na spotřebitelský charakter tohoto závazku se tedy aplikuje též zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. 19. Žalobkyně k výzvě soudu prokázala také to, že před uzavřením smlouvy byla dostatečně zkoumána a prověřována úvěruschopnost žalovaného. Příjem žalovaného ve výši 26 500 Kč byl ověřen výplatnicemi a potvrzením od zaměstnavatele, výdaje žalovaného úvěrující společnost stanovila dle předložené nájemní smlouvy žalovaného a také na základě sdělení žalovaného a interního modelu úvěrující společnosti zohledňujícího statistická data o životních nákladech a výdajích obyvatel. Splátkové zatížení nad rámec poskytnutého úvěru žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy s právním předchůdcem žalobkyně nedeklaroval. Celkové splátkové zatížení žalovaného v návaznosti na úvěrovou smlouvu [číslo] činilo 737 Kč týdně, tj. 2 948 Kč měsíčně. Index DSTI stanovovaný Českou národní bankou jakožto kritérium pro posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet (poměr měsíčního splátkového zatížení žalovaného a jeho čistého měsíčního příjmu) dosahoval hodnoty 11,12 %. Index DTI (poměr ročního příjmu a celkové výše úvěru) pak dosahuje hodnoty 0,09. Z hlediska těchto indexů se tedy jedná o hodnoty vyhovující, z nichž není patrná zvýšená rizikovost poskytnutí předmětného úvěru žalovanému (rizikový je dle metodiky [obec] národní banky např. klient, u něhož DSTI index dosahuje hodnoty nad 45 % a DTI index hodnoty nad 8,5). Žalovaný byl před uzavřením úvěrové smlouvy také s negativním výsledkem lustrován v insolvenčním rejstříku. Úvěruschopnost žalovaného tedy byla dle názoru zdejšího soudu v tomto případě zkoumána dostatečným způsobem, vyhovujícím též požadavkům judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz rozhodnutí tohoto soudu sp. zn. 33 ICdo 27/2021, sp. zn. 20 Cdo 1522/2020, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 20. Ve vztahu k poplatku představujícímu částku za hotovostní inkaso splátek úvěru soud uzavírá, že tento poplatek představuje (jednorázový) poplatek spojený s tímto způsobem úhrady úvěru, který si zvolil sám žalo