39 C 147/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění popsané ve výroku I. tohoto rozsudku představující jistinu ve výši 59 443,45 Kč, kterou byl žalovaný povinen zaplatit původnímu věřiteli z titulu úvěrové smlouvy. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně porušil povinnost z uvedené smlouvy, neboť včas a řádně nesplatil úvěr, který mu věřitel na základě shora uvedené smlouvy poskytl. Žalovaný úvěr čerpal avšak nesplatil. 2. Uvedená pohledávka byla původním věřitelem ([právnická osoba]) postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci provedl důkazy listinami - Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12.11.2021, Smlouva o úvěru [číslo] Výpis o provedené platbě, Upomínka včetně doručenky. Z těchto důkazů má soud za prokázané, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, které žalovaný čerpal v plné výši, úvěr však nesplatil, přestože byl upomenut. Dluh je tvořen nesplacenou jistinou 50 000 Kč, smluvním úrokem 944,45 Kč a zákonným úrokem. 5. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. jako věrohodné, přičemž dospěl k závěru, že dokazování již nebylo třeba doplňovat, protože skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) když předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena. 8. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění 10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce dle uzavřené smlouvy, žalovaný je však řádně a včas nesplatil. S ohledem na spotřebitelský charakter dané Smlouvy se dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud aplikuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 11. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným platně postoupena podle § 1895 a násl. o. z., má podle § 1970 o. z. nárok na smluvní úrok z prodlení, jakož i zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení. 12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 172 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 378 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 443,45 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 400 Kč ve výši 2 394 Kč.