CS · EN DE FR brzy

18 C 136/2023-77 — Obvodní soud pro Prahu 4

ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2024:18.C.136.2023.77
Datum: 2024-09-19
Předmět: o určení existence vlastnického práva
Ustanovení: ["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 103 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 130 z
["znalecký posudek""vydržení""odbory"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o určení existence vlastnického práva. Aplikuje: § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 80 (99/1963 Sb.), § 103 (99/1963 Sb.), § 118a (99/1963 Sb.).
1. Žalobce se, svým návrhem, doručeným ke zdejšímu soudu, dnem , datum, , původně domáhal, vůči žalovanému, určení svého vlastnického práva, a to ke shora označenému pozemku - , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jenž je zapsán na LV číslo , hodnota, , vedeným u Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a to pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, .2. Žalovaný však se žalobou nesouhlasil a požadoval její zamítnutí, jelikož tvrdil, že je to právě žalovaný, kdo disponuje platným právním titulem k vlastnictví předmětného pozemku, jelikož nabývací titul žalovaného je dřívějšího data, nežli nabývací titul žalobce.3. Podepsaný soud takto podané žalobě, původně, vyhověl, a to rozsudkem, vydaným pod č. j. , spisová značka, , který však byl následně zrušen usnesením Městského soudu v Praze, vydaným pod č. j. , spisová značka, , s tím, že pokud se jednalo o další procesní postup, v dané věci, tak zdejšímu soudu byla vytčena řada vad, s tím, že především je, v této souvislosti, nutno poukázat na závazný právní názor Městského soudu v Praze, předestřený v tom smyslu, že „v občanském soudním řízení lze dosáhnout toliko vydání takového rozhodnutí o vlastnickém právu, na jehož základě by následně mohlo dojít k zápisu práva skutečného vlastníka do katastru nemovitostí, respektive k výmazu neprávem zapsaného vlastníka, a pokud tedy žalobkyně setrvá v dalším řízení na tomto svém požadavku“, tak bude třeba posoudit, zda jsou ohledně takového řízení splněny podmínky řízení dle § 103, o. s. ř. a v návaznosti na to pak je nutno zvolit tomu odpovídající procesní postup“, s tím, že je tedy „třeba zabývat se tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně, od níž měla pozemek v roce 2021, a to již s vědomím, že k němu je veden onen duplicitní zápis vlastnického práva, jak vyplývá z Kupní smlouvy ze dne , datum, , tak že tedy k tomu tehdy došlo v dobré víře“, a že tedy, vlastně, i „tito právní předchůdci měli být v dobré víře, že jsou vlastníky dotčeného pozemku a že tedy jej s poctivým úmyslem užívali“, s tím, že „dobrá víra, respektive, poctivost držitelem se presumuje, takže je nutno zkoumat, kdy a na jakém právním základě se chopili držby a zda splnili podmínky pro jeho řádné vydržení“, tedy toho dotčeného pozemku, ať již „z hlediska § 130, § 134, odst. 1, již dnes neúčinného občanského zákoníku, čili zákona č. 40/1964 Sb., a to ve znění účinném do dne , datum, , anebo § 1089, nového občanského zákoníku, eventuálně, pro mimořádné vydržení dle § 1095, nového občanského zákoníku, dle něhož se průkaz právního důvodu, jenž by postačoval ke vzniku vlastnického práva, nevyžaduje, a to dle § 3066, občanského zákoníku“.4. Dále Městský soud v Praze, v rámci svých instrukcí, udělených zdejšímu soudu, uvedl, že: „Břemeno tvrzení i důkazní, ohledně skutečností, které svědčí ve prospěch závěru, že právní předchůdci žalobkyně vlastnické právo k pozemku vydrželi, leží na žalobkyni, a pokud by je v některém ohledu neunášela, je na místě poskytnout jí, za tím účelem, potřebná poučení ve smyslu § 118a, o. s. ř., když na žalovaném, naopak, je, aby skutečnosti, svědčící pro splnění podmínek vydržení, případně vyvracel“.5. Vzhledem k tato nastíněným závazným právním názorům odvolacího soudu tedy podepsaný soud stranu žalující patřičně poučil, a to tak, že je tedy na straně žalující, aby prokázala, že zde byla vždy ona dobrá víra, a to jak na straně žalobce, tak i na straně jeho právních předchůdců, takže proto tedy soud udělil poučení straně žalující, při ústním jednání, konaném dne , datum, , v návaznosti na ustanovení § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., a to v tom smyslu, že tedy na žalující straně spočívá důkazní břemeno, aby tedy prokázala existenci oné dobré víry, a to jak na straně samotného žalobce, tak i na straně jeho právních předchůdců, když, jak tedy uvedl odvolací soud, z oné Kupní smlouvy, na základě níž žalobce zakoupil dotčený pozemek, vyplývá, že žalobce si byl, a to již v době koupě dotčeného pozemku, vědom toho, že se, v tomto konkrétním případě, jedná o duplicitní zápis vlastnictví v katastru nemovitostí.6. Pokud se jedná o stranu žalovanou, která neustále, právě v rámci onoho prvého řízení, vedeného u zdejšího soudu, operovala onou filipikou na téma nezbytnosti zpracovat znalecký posudek, a to ohledně toho, jakým způsobem tedy, vlastně, bylo s dotčeným pozemkem předtím zacházeno, resp., jak se v minulosti měnily hranice dotčeného pozemku, kterýžto posudek však zdejší soud, a to již v rámci onoho prvého řízení, vyhodnotil jako naprosto nadbytečný, a proto k jeho zpracování vůbec přistoupeno nebylo, tak, v tomto ohledu, se tedy odvolací soud s tímto názorem zdejšího soudu ztotožnil, když uvedl, v onom usnesení, jímž byl zrušen předchozí rozsudek zdejšího soudu, že „navrhoval-li žalovaný důkaz znaleckým posudkem za účelem zjištění, jak se v minulosti v důsledku rozdělování a slučování a nového zaměřování měnily hranice původních parcel pozemkového katastru a co bylo tedy příčinou vzniku onoho duplicitního zápisu vlastnictví a zda se jednalo jen o administrativní nedopatření či nikoliv“, tak zde tedy, a to výslovně, odvolací soud uvedl, že „nelze říci, že by soud prvého stupně pochybil, pokud takovému důkaznímu návrhu nevyhověl, neboť skutečnosti, které by tím měly být zjištěny, se pro věc samu nejeví jako podstatné“.7. Konečně, v této souvislosti, též odvolací soud uzavřel, že: „Předmětem řízení není určení sporné hranice mezi pozemky, respektive, určení vlastnického práva, k části pozemku, oddělené touto spornou hranicí, nýbrž žalobkyně se domáhá určení svého vlastnického práva k pozemku přesně v té podobě, v jaké je aktuálně evidován v katastru nemovitostí, a v tomto ohledu, tedy, z pohledu takto nastolené otázky vydržení, bude proto významné, zda žalobkyně, respektive, její právní předchůdci, tento pozemek, totožný s parcelou, evidovanou v katastru nemovitostí, pod číslem , Anonymizováno, , v dobré víře, po zákonem stanovenou dobu, drželi“, Anonymizováno8. Z výše popsaných důvodů tedy zdejší soud zaměřil své úsilí především na zkoumání toho, zda zde byla dána existence dobré víry, nicméně, strana žalující však tuto snahu podepsaného soudu nakonec sama zmařila, a to tím, že v podání svého právního zástupce, ze dne , datum, , navrhla soudu připuštění změny svého původního žalobního návrhu, a to tak, aby bylo určeno, že , právnická osoba, , adresa, , čili žalovaný, není vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , Anonymizováno9. Podepsaný soud takto formulovanou změnu žalobního návrhu připustil, jelikož je to žalobce, kdo je pánem tohoto sporu, a to při ústním jednání, konaném u zdejšího soudu, dne , datum, .10. A i když podepsaný soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, předložených v rámci tohoto řízení, oběma účastníky, tak, vzhledem k takto nově formulovanému žalobnímu petitu, vlastně pozbyly veškeré listinné důkazy již své důležitosti, a to právě s ohledem na to, že žalobce, svým, shora zmíněným, návrhem na změnu žalobního petitu, tak, vlastně, pozbyl svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení.11. Soud tedy rekapituluje, že mezi oběma stranami bylo nesporným to, že, na listu vlastnictví č. , hodnota, , v kat. úz. , adresa, , obec , adresa, , vedeném u , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , jsou, jako vlastníci onoho pozemku , Anonymizováno, , zapsáni jak žalobce, tak i žalovaný, a to bez určení majetkových podílů. Právo hospodaření s majetkem státu je zapsáno ve prospěch , Anonymizováno, (čili ve prospěch žalovaného).12. Dále soud zjistil, že žalobce se stal vlastníkem předmětného pozemku v důsledku uzavření Kupní smlouvy ze dne , datum, , s prodávající - , jméno FO, , dat. nar. , datum, , která nejdříve koupila, se svým, dnes již zemřelým, manželem, jednu třetinu pozemku par. č. , hodnota, , a to na základě Kupní smlouvy ze dne , datum, . Druhou třetinu téhož pozemku pak koupila , jméno FO, od bývalého spoluvlastníka - , jméno FO, , a to Kupní smlouvou ze dne , datum, , přičemž třetí třetinu téhož pozemku koupila , jméno FO, též od dalších, bývalých, spoluvlastníků - , Anonymizováno, a to Kupní smlouvou ze dne , datum, . Z listu vlastnictví č. , hodnota, , pořízeného dnem , právnická osoba, . , Anonymizováno, , jsou právě patrné ony bývalé spoluvlastnické vztahy, k dotčenému pozemku, a to včetně duplicitního zápisu, když, s ohledem na výše uvedenou dataci oné prvé Kupní smlouvy (z roku , Anonymizováno, ), vyplývá, že , jméno FO, užívala část shora označeného pozemku po dlouhou dobu (více nežli 30 let), jelikož z rozhodnutí tehdejšího ONV , adresa, , ze dne , datum, , vyplývá i souhlas ke změně původní kultury, kterou byla pastvina, a to na zahradu (zjištěno Kupní smlouvy – ze dne , datum, , dále z Kupní smlouvy - ze dne , datum, , dále i z Kupní smlouvy - ze dne , datum, , jakož i z Kupní smlouvy – ze dne , datum, , dále zjištěno z LV č. , hodnota, – ze dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, , též i z R

Citovaná ustanovení

§ 1089 (89/2012 Sb.)§ 1095 (89/2012 Sb.)§ 130 (89/2012 Sb.)§ 134 (89/2012 Sb.)§ 3066 (89/2012 Sb.)§ 103 (99/1963 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 80 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.