27 C 38/2023-237 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem tohoto řízení byl návrh žalobkyně na určení dědického práva, který odůvodnila tím, že Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl pověřeným soudním komisařem , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , usnesením ze dne 18. 1. 2022 o pozůstalosti po , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , zemř. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , jehož účastníky byli žalobkyně a první žalovaný jako děti zůstavitele a druhá žalovaná jako manželka zůstavitele. V průběhu řízení o pozůstalosti žalobkyně zjistila, že v pozůstalosti se nenachází bytová jednotka číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na LV , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Vyšlo najevo, že dne , datum, byla uzavřena darovací smlouva, podle které zůstavitel s druhou žalovanou darovali tuto nemovitost prvnímu žalovanému. Stalo se tak za situace, kdy zůstavitel byl už dlouho před uzavřením darovací smlouvy ve stavu, který vylučoval takové právní jednání. Byl upoutaný na lůžku, téměř se neorientoval časem ani místem, byl ve stavu zjevného duševního onemocnění. Velmi špatně viděl, jeho kognitivní funkce byly velmi omezeny a pro tyto zdravotní obtíže neměl možnost následky právního jednání vůbec posoudit. Tato darovací smlouva byla uzavřena 18 dní před jeho úmrtím. Jako vlastník bytu je v katastru nemovitostí nesprávně evidován první žalovaný. Z lékařských zpráv vyplývá, že zůstavitel prodělal v dubnu 2002 masivním , Anonymizováno, s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kdy utrpěl velmi vážnou poruchu komunikace, přičemž do konce života se jeho stav nezlepšil, ale naopak zdravotní stav vylučoval platné právní jednání. Zůstavitel jednal v době uzavření darovací smlouvy v duševní poruše, která jej činila k tomuto právnímu úkonu neschopným, když nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. Žalobkyně má proto za to, že darovací smlouva nebyla uzavřena platně a bytová jednotka by proto měla být k datu úmrtí ve společném jmění zůstavitele a jeho manželky a měla připadnout dědicům rovným dílem, tedy žalobkyni podíl o velikosti 1/6, prvnímu žalovanému rovněž podíl o velikosti 1/6 a druhé žalované podíl o velikosti 4/6. Žalobkyně proti tomu vznesla v řízení o pozůstalosti námitku neplatnosti darovací smlouvy, toto aktivum pozůstalosti zůstalo sporné, žalobkyně se pokoušela s žalovanými dohodnout na mimosoudním řešení, ale nebyla úspěšná. K žalobě dále žalobkyně uvedla, že druhá žalovaná je zcela pod vlivem prvního žalovaného, učiní pouze to, co jí první žalovaný určí, respektive dovolí. z uvedených důvodů se žalobkyně domáhala, aby soud vydal rozsudek, jímž bude určeno, že spoluvlastníky bytové jednotky číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na LV , Anonymizováno, v budově , adresa, , č. p. , Anonymizováno, jsou žalobkyně s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , první žalovaný s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a druhá žalovaná s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili a tuto odmítli. První žalovaný k žalobě uvedl, že v předmětném bytě má od narození trvalý pobyt. Od roku 2002, kdy tatínka postihla mozková mrtvice, o něho spolu s matkou pečoval, vozil jej k lékaři, koupal ho, společně jezdili na výlety a za přáteli. Žalovaný nerozporoval, že tatínek byl na polovinu těla ochrnutý a trpěl vadou řeči, podle žalovaného se díky rehabilitaci rozchodil a částečně rozmluvil, jeho kognitivní funkce nebyly omezené, vše vnímal a chápal, dokázal sám rozhodnout, orientoval se v prostoru i v čase. Věděl, co dělá, kdyby byl v takovém stavu, jak uvádí žalobkyně, určitě by se péče o něj v domácím prostředí takovou dobu nedala zvládnout. Žalovaný dále k žalobě uvedl, že absolutně nechápe, jak může jeho sestra hodnotit stav otce, když ho viděla pouze 1× za rok maximálně na 2 hodiny. V domě jeho sestru nikdo za posledních 25 let neviděl. Přes léto zhruba půl roku spolu s rodiči bydleli na chalupě, sestra tam za posledních 25 let přijela asi 2x, jinak nejezdila, neměla zájem o rodiče, vymlouvala se, že je to daleko. Pokud jde o darovací smlouvu, rodiče se domluvili a společně podepsali na úřadě, kde jsou ověřené podpisy, měli právo s majetkem naložit, jak chtěli, pro toto darování se rodiče rozhodli již před rokem 2002. Otec chtěl projevil vůli, souhlasil s tím. Není pravdou, jak bylo popisováno v žalobě, že otec byl ležák a slepý, na úřadu byl osobně, věděl, co podepisuje.2. Druhá žalovaná s podanou žalobou rovněž nesouhlasila a uvedla, že manžel chodil s pěti bodovou holí po bytě, mají zde 14 schodů, které sám sešel a vyšel, na delší úsek musel použít invalidní vozík. Manžel chodil sám na WC, byl v čistotě, každý den se sám ustrojil a přišel na jídlo, večer si chystal prášky na druhý den. Díval se na televizi, pouštěl si hudbu na přehrávači, hrál stolní hry a počítal si příklady. Rád zpíval a četl, od května bývali společně na chalupě, kde se orientoval, všechno vnímal, zaléval zahrádku, trhal si ovoce. Syn se o otce přes 18 let staral, koupal jej, jezdil s ním k lékaři a na výlety, dělal mu radost. Manžel určitě nebyl ležák, jak bylo uvedené v žalobě, byl aktivní, nebyli slepý pouze hůř viděl. Od roku 2002 mu se synem poskytovali celodenní péči. Na darování bytu synovi se domluvili, při ověření podpisu na darovací smlouvě byli oba přítomni na poště a úřednice ověřila jejich podpisy. S manželem se dohodli, že všechno darují synovi za jeho celoživotní lásku a péči, každý den čekala, že se dcera omluví, přijede, pomůže ale do konce života se to nestalo. Dcera je zklamala svým chováním, kdy přijela pouze jednou za rok na Štěpána, nepomáhala jim, nenavštěvovala je. Na chalupě je navštívila za 20 let asi 2x, když dceru požádala o pomoc, její slova byla, když to nemůžete zvládnout, dejte ho do ústavu. Syn řekl, že to ne, že měl krásné dětství a nyní mu to vrátí. , datum, šel manžel na WC, udělalo se mu špatně, záchranka ho odvezla do nemocnice, domů se již nevrátil. 26. prosince dceru prosila, aby šla za svým tatínkem na návštěvu do nemocnice, odmítla, za 2 dny poté manžel zemřel.3. K vyjádření žalovaných žalobkyně uvedla, že je jí nesmírně líto, kam situace dospěla. Od počátku chtěla pouze poukázat na fakt, že otec nemohl rozpoznat důsledky z podpisu darovací smlouvy a jeho stav byl k tomuto úkonu zneužit. Nikdy nezpochybňovala péči bratra, ale každý vidí věc ze svého pohledu. Vyjádření žalovaných, se kterým nesouhlasí, je mimo podstatu sporu. Ve sporu jde o platnost darovací smlouvy vzhledem ke zdravotnímu stavu otce.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:5. Pozůstalostní řízení po zůstaviteli bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 34D 443/2020, řízení bylo pravomocně ukončeno usnesením ze dne , datum, , č.j. 34D 443/2021-163 dohodou dědiců. V rámci tohoto pozůstalostní řízení, jehož účastníky byli dědicové ze zákona, tedy žalobkyně jako dcera, první žalovaný jako syn zůstavitele a druhá žalovaná jako pozůstalá manželka, sdělovala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce pověřenému notáři, že jeho klientka v mezidobí zjistila, že se v pozůstalosti nenachází bytová jednotka číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kdy byla 10. prosince 2020 uzavřena darovací smlouva, podle které zůstavitel se svojí manželkou tuto nemovitost darovali , Anonymizováno, , Anonymizováno, , bratrovi klientky. Klientka považuje darovací smlouvu za neplatnou z toho důvodu, že zůstavitel byl už dlouho před uzavřením darovací smlouvy ve stavu, který vylučoval takové právní jednání, byl téměř slepý, trvale upoutaný na lůžko, neorientoval se časem ani místem a byl ve stavu zjevného duševního onemocnění, kdy tyto zdravotní obtíže z něj dělaly osobu, která neměla možnost takové právní jednání reálně posoudit. Darovací smlouva byla uzavřena 2 týdny před jeho úmrtím, má proto za to, že tato jednotka náleží do pozůstalosti. Dne , datum, se v rámci pozůstalostního řízení konalo jednání za účasti právního zástupce žalobkyně, žalobkyně a obou žalovaných, kdy všichni dědicové uvedli, že dědictví neodmítli, neuplatnili právo na výhradu soupisu. Bylo konstatováno, že mezi účastníky je spor, zda součástí pozůstalosti je bytová jednotka číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a zda byla tato jednotka ke smrti zůstavitele ve společném jmění zůstavitele a pozůstalé manželky, kdy pozůstalá dcera namítla, že darovací smlouva je neplatná. Žalobkyně bylo odkázána k vyřešení sporu soudu, s tím že ke spornému majetku se nepřihlíží. Ohledně pozůstalosti byla uzavřena dohoda, pozůstalé manželky s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, kdy celé dědictví nabyla pozůstalá manželka s tím, že pozůstalá dcera a pozůstalý syn nežádají ničeho na svůj dědický podíl (prokázáno obsahem dědického spisu 34D 443/2021, zejména sdělením notáři ze dne , datum, , usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová zn