18 C 216/2025-41 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se, vůči žalovanému, svým žalobním návrhem, podaným ke zdejšímu soudu, dnem , datum, , domáhal, zcela původně, zaplacení částky ve výši , částka, , spolu s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené ceny za dílo – za dodání trafostanice i za její připojení.2. Následně však, a to svým podáním ze dne , datum, , došlým zdejšímu soudu dnem , datum, , žalobce soudu sdělil, že svou žalobu bere v částečném rozsahu zpět, a tedy o částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, a to ve výši , Anonymizováno, ,00 % ročně, z uvedené částky, od , datum, do , datum, , když žalovaný se žalobcem mezitím uzavřel Dohodu o narovnání, na základě níž tedy žalovaný žalobci, dnem , datum, , uhradil onu částku , částka, , a proto tedy podepsaný soud toto řízení, dle ust. § 96, odst. 2, o. s. ř., v uvedeném rozsahu, zastavil.3. Předmětem žaloby se tak stala již jen částka ve výši , částka, , jakož i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, z částky , částka, , od , datum, do zaplacení, dále i nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a rovněž i nárok na zaplacení nákladů řízení.4. Dále je však nutno poukázat i na to, že naopak žalovaný, v rámci své obrany proti žalobě, jíž bylo původně vyhověno elektronickým platebním rozkazem, vůči němuž žalovaný podal svůj včasný odpor, uplatnil vůči žalobci zase nárok na náhradu škody, a to právě ve výši , částka, , údajně vzniklé prodlením se zhotovením dotyčného díla, spočívajícího v dodání a též i v instalaci objednané trafostanice, a v důsledku čehož tak žalovaný hodlal započíst tuto škodu vůči onomu původně uplatněnému nároku ze strany žalobce. Kromě toho však žalovaný tvrdil i to, že dotyčné dílo mu doposud předáno nebylo, a proto tedy, vlastně, žalobci nárok na jeho zaplacení nevzniknul.5. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však právní zástupce žalovaného nedostavil, a proto tedy soud tedy tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o. s. ř., a tedy v nepřítomnosti žalované strany, s tím, že soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, jimiž byly tyto listiny: faktura, daňový doklad - číslo , hodnota, , což je tedy faktura, která byla vystavena na částku , částka, , z čehož tedy značná část již byla žalovaným uhrazena, dále pak se jednalo o upomínku k uvedené faktuře, s tím, že se tedy jednalo o upomínku k zaplacení částky , částka, , včetně přiložené doručenky - do datové schránky, a dále pak soud doplnil dokazování ještě i další upomínkou, téhož obsahu, která byla zaslána žalovanému doporučenou poštou, a dále pak soud doplnil dokazování i objednávkou číslo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což tedy byla objednávka, která se týkala objednání i připojení oné trafostanice, s tím, že pak ještě soud doplnil dokazování i podací stvrzenkou, k oné upomínce, která byla zaslána straně žalované doporučenou poštou. Na zmíněné upomínky žalovaný nereagoval a, koneckonců, to ani netvrdil.6. Dále soud konstatuje, že soudu byla předložena, ze strany žalobce, též i ona Dohoda o narovnání, z níž tedy vyplývá, že částka ve výši , částka, byla ze strany žalovaného již uhrazena.7. Dále soud konstatuje, že doplnil dokazování též i listinou, zachycující Protokol o předání a převzetí díla, s tím, že se jednalo o Protokol ze dne , datum, , v souvislosti s čímž tak bylo vyvráceno ono, poněkud účelové, tvrzení žalovaného, předestřené ohledně toho, že dotyčné dílo doposud žalovanému předáno nebylo, když tento Protokol za žalovaného, jakožto objednatele, podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, , statutární zástupce žalovaného, a to právě dne , datum, , s tím, že z této listiny rovněž vyplývá i to, že téhož dne došlo i k předání klíčů, od dotyčné trafostanice.8. Jak již tedy bylo naznačeno výše, tak strana žalovaná ve věci podala odpor, proti původně vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, s tím, že, dle názoru soudu, ta obranná tvrzení, která byla v dotyčném odporu předestřena, jsou ovšem poněkud vágní a rovněž i vnitřně rozporná, jelikož strana žalovaná sice tvrdila, že tedy zde vznikly, v důsledku jednání strany žalující, na straně žalované jakési škody, které však vůbec nebyly nikterak vyčísleny, a též ani specifikovány, a rovněž z tohoto vyjádření nevyplývá ani doložení existence příčinné souvislosti, mezi jednáním žalobce a takto vzniklou, údajnou, a dle strany žalované tedy tvrzenou, škodou, s tím, že soud opakovaně konstatuje, že právní zástupce žalovaného se k uvedenému ústnímu jednání, konanému u podepsaného soudu, dne , datum, , nedostavil, takže, v této souvislosti, jej soud ani nemohl poučit, v souladu s ustanovením § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., a vyzvat jej k doplnění obranných tvrzení a též i k označení případných důkazních návrhů, a to v návaznosti na prokázání existence oné tvrzené škody, která měla straně žalované vzniknout.9. Dále ještě soud konstatuje, že s ohledem na podpis oné Dohody o narovnání, se tedy spornou částkou stala již jen ona částka ve výši , částka, , spolu s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení, a dále i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , s tím, že pokud by tato částka měla představovat výši oné tvrzené škody, pak tedy soud hodlal stranu žalovanou poučit, dle shora zmíněného zákonného ustanovení, o tom, že předpokladem pro úspěšnost těchto obranných tvrzení je to, aby strana žalovaná tato svá obranná tvrzení přiléhavě doplnila, aby i označila k nim přiléhavé důkazní návrhy a aby tedy prokázala, že skutečně disponuje započitatelnou pohledávkou, a tedy pohledávkou, která je způsobilá k započtení, ve smyslu § 1987, občanského zákoníku, a to vůči nárokům, uplatněným ze strany žalobce, s tím, že na straně žalované by též bylo nezbytné prokázat i existenci oné příčinné souvislosti, mezi jednáním žalobce a vznikem oné údajné škody, která tedy měla být straně žalované způsobena, k čemuž ovšem naprosto chyběla jakákoliv konkrétní obranná tvrzení, spočívající v tom, které konkrétní, ať již zákonné či smluvní, povinnosti strana žalující měla porušit a jakým konkrétním způsobem tedy k takové škodě došlo.10. Soud tedy hodlal, jak již bylo naznačeno výše, především, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o. s. ř., poučit žalovaného, a to v souvislosti s možností prokázat takto údajně vzniklou, resp., způsobenou, škodu, nicméně, možnost prokázat shora naznačené skutečnosti však žalovaná strana nikterak nevyužila, jelikož, jak již bylo řečeno výše, tak zástupce žalovaného se k soudu vůbec nedostavil, takže soud opravdu nemohl žalovanou stranu patřičně poučit a vyzvat ji k označení přiléhavých důkazních návrhů, za účelem prokázání shora zmiňovaných skutečností, a v důsledku čehož tedy soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl své břemeno tvrzení a rovněž ani břemeno důkazní, ohledně zmíněné škody, když, dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o. s. ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o. s. ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. Občanský soudní řád je, pokud jde o sporná řízení, veden, mj., principem projednacím a principem koncentrace řízení. Podle ustanovení § 120, odst. 1, o. s. ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Zásadně proto platí, že navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i zájem na projednání věci jsou pokryty poučovací povinností soudu, pro případ, že skutková tvrzení či důkazní návrhy jsou neúplné. Následky, spojené s neunesením důkazního břemene, po řádném poučení soudu, pak nese účastník řízení (viz nález Ústavního soudu ČR - sp. zn. II. ÚS 397/06).11. Při ústním jednání, konaném u podepsaného soudu dne , datum, , žalobce navíc soudu předložil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne , datum, , z nějž vyplynulo jak předání onoho díla (trafostanice) bez konstatovaných závad, tak i předání klíčů od dotyčné trafostanice. A jelikož žalovaný se vlastně k dané věci relevantně nevyjádřil, pak tedy relevantní skutečností je právě onen Protokol, ze dne , datum, .12. Takto uplatněná relevantní skutečnost nepochybně měla celkem podstatný vliv na rozhodnutí ve věci samé, a proto tedy soud nemohl přistoupit k případnému odročení zmíněného jednání, aby si případně vyžádal stanovisko žalovaného k dotyčnému Protokolu, zvláště když právní zástupce žalovaného se ze své neúčasti na zmíněném jednání ani neoml