30 C 98/2025-73 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého žalovanému ve výši , částka, na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednaným úrokem v celkové výši , částka, a poplatkem , částka, ve 45 týdenních splátkách po , částka, nejpozději do , datum, , celkem byl žalovaný povinen vrátit , částka, , se sjednaným hotovostním inkasem , částka, částku , částka, . Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas (zaplatil celkem , částka, ). Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka , částka, sestává z dlužné jistiny , částka, a poplatků , částka, . Žalobkyně dále požaduje sjednaný úrok kapitalizovaný na částku , částka, a dále ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny za období od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaný na částku , částka, a dále ode dne , datum, do zaplacení. Žalovaný dluh nezaplatil ani k předžalobní výzvě žalobkyně.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky , částka, , kterou žalovaný po podání žaloby dne , datum, zaplatil, a kterou žalobkyně započetla na dlužné poplatky s tím, že nezaplaceno na poplatcích zůstává , částka, (, částka, – , částka, ).4. Protože k částečnému zpětvzetí žaloby došlo ještě před prvním jednáním ve věci samé, nezkoumal soud, zda žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí, a v rozsahu zpětvzetí řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil (výrok II.). Řízení dále pokračovalo ohledně částky , částka, (, částka, + , částka, ) s příslušenstvím.5. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný konkludentně, když nesdělil nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.6. Z dokazování provedeného těmito listinnými důkazy: smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , smluvní podmínky smlouvy o půjčce, zákaznická karta, přehled plateb, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu pohledávek, oznámení ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání, výzva před podáním žaloby z , datum, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.7. Mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byla posuzována úvěruschopnost žalovaného, když byla prověřena jeho finanční situace, příjmy a výdaje, zohledněny dosavadní a aktuální dluhy a způsob jejich plnění, a informace z rejstříků, přičemž nevznikly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr v poskytnuté výši. Žalovaný byl svobodný, bezdětný, s příjmem ze zaměstnání ve výši , částka, (řidič taxislužby) u zaměstnavatele , jméno FO, , IČO , IČO, , a s dalším příjem ve výši , částka, , celkem s příjmem , částka, , s výdaji , částka, , z toho , částka, nájemné (podnájem), , částka, telefon a , částka, výdaji na domácnost, bez další půjčky, bez bankovního účtu, bez vlastního vozidla. K tomu byly předloženy a ověřeny občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky, výpisy z taxametru, nájemní smlouva, zaměstnání bylo ověřeno. Použitelný měsíční příjem byl vypočten na , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu se sjednaným úrokem v pevné částce , částka, a poplatkem za administrativní činnost , částka, , tj. celkem , částka, , jelikož žalovaný výslovně zvolil službu hotovostní inkaso splátek za částku , částka, , byl žalovaný celkem povinen vrátit částku ve výši , částka, (RPSN 70,94 % ročně dle čl. 2, úroková sazba 21 % ročně dle čl. 3), a to ve 45 týdenních splátkách po , částka, s poslední splátkou dne , datum, . Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když zaplatil v prosinci 2012 3 splátky po , částka, , v lednu 2012 dvě splátky po , částka, a , částka, , v únoru 2012 jednu splátku po , částka, a poslední splátku zaplatil dne , datum, ve výši , částka, , celkem zaplatil , částka, . Po podání žaloby žalovaný zaplatil dále částku , částka, . Původní věřitelce tak dle ujednání smlouvy vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dluhu. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka po částečném zpětvzetí žaloby ve výši , částka, sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, . Žalobkyně dále požaduje úrok z dlužné jistiny sjednaný ve výši 21 % kapitalizovaný do , datum, na částku , částka, a dále od , datum, do zaplacení a rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaný do postoupení pohledávky a dále ode dne , datum, do zaplacení. K úhradě dluhu byl žalovaný prokazatelně vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, .8. Žaloba je důvodná.9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Původní věřitelka a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (tj. před účinností novely č. 43/2013 Sb., mj. zakládající nově možnou neplatnost smlouvy). Soud má za prokázané, že na základě uzavřené smlouvy žalovaný čerpal dle vlastní žádosti v hotovosti finanční prostředky, které se zavázal vrátit způsobem dle ujednání smlouvy společně s úrokem a poplatky sjednanými v souladu s ustanovením § 2395 o. z.10. Soud se rovněž věnoval otázce, zda původní věřitelka dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Podle § 9 odst. 1 věta prvá zákona č. 145/2010 Sb., platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V daném případě soud uzavřel, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dostatečným způsobem a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného, když byla prověřena jeho finanční situace, příjmy a výdaje, s výpočtem disponibilní částky, přičemž nevznikly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr do sjednané výše , částka, a ve sjednaných splátkách po , částka, týdne po dobu jednoho roku splácet. Žalovaný ostatně po nějakou dobu úvěr splácel, část pohledávky splatil i po podání žaloby. Soud přihlédl ke skutečnosti, že se v daném případě jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž neshledal, že by smluvní ujednání zakládala v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Jako přiměřenou soud posoudil i výši sjednaného úroku, včetně výše RPSN s přihlédnutím k účelu a výši sjednaných poplatků. Žalovaný neplnil své závazky řádně a včas dle ujednání smlouvy, když nevrátil poskytnuté finanční prostředky ve sjednané době ani na základě výzvy a poskytnutí lhůty k úhradě dluhu. Právní předchůdkyni žalobkyně tak v souladu s § 2399 odst. 1 o. z., a smluvními ujednáními vzniklo právo na zaplacení dlužné částky z poskytnutého úvěru včetně úroku ve sjednané výši, jakož i na sjednané poplatky v souvislosti prodlením s vynaloženými náklady. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z.11. Žalovaný svou procesní neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho uhradil (naopak v průběhu řízení splatil část pohledávky), a tedy neunesl v tomto smyslu své břemeno tvrzení a důkazní. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání, s nímž žalovaný souhlasil fikcí (viz odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k navýšení nákladů žalovaného.12. Žalovaný nesplnil své smluvní povinnosti a ocitl se v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši § 2 vl. nařízení č. 351/2013 Sb. v příslušném znění z dlužné částky až do úplného splacení dluhu.ve výroku I. tohoto rozsudku14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že při