28 C 478/2020-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 10. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 9 933 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela dne 2. 6. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen také jako„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [anonymizováno]. Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne 16. 6. 2020, následně si však strany sjednaly prodloužení doby splatnosti úvěru do dne 29. 7. 2020 a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 325 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 2. 6. 2020 převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že mezi účastníky byla dne 2. 6. 2020 prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [anonymizováno] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala [anonymizováno] žalovanému částku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 325 Kč vrátit, a to nejpozději do 29. 7. 2020 (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 2. 6. 2020). Zatímco žalobkyně žalovanému částku 8 000 Kč poskytla, když jí ji ještě dne 2. 6. 2020 zaslala na jeho bankovní účet specifikovaný ve smlouvě o úvěru (prokázáno potvrzením o platbě), žalovaný poskytnutou částku se sjednaným poplatkem ve lhůtě splatnosti nevrátil, což v řízení nesporoval. Žalobkyně požaduje dále po žalované zaplacení částky ve výši 608 Kč jakožto smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ve výši 8 000 Kč od 30. 7. 2020 do 13. 10. 2020. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 14. 9. 2020), avšak žalovaný jí dosud ničeho neuhradil, což nesporuje. 4. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z., poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1820 a násl. o. z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o. z.). Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 2. 6. 2020 distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 325 Kč nejpozději do 29. 7. 2020. Zatímco žalobkyně žalovanému částku poskytla, když mu ji ještě dne 2. 6. 2020 zaslala na jeho bankovní účet specifikovaný ve smlouvě o úvěru, žalovaný žalobkyni poskytnutý úvěr se sjednaným poplatkem za jeho poskytnutí ve lhůtě splatnosti nevrátil a ocitl se tak v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 o. z., v důsledku čehož žalobkyni vznikl nárok domáhat se po žalovaném zaplacení dlužné částky včetně příslušenství soudní cestou, a to nejen pokud jde o dlužnou úvěrovou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru (kapitalizovaný úrok z úvěru), nýbrž ve smyslu ustanovení. § 1970 o. z., i pokud jde o zákonný úrok z prodlení a ve smyslu ustanovení § 2048 o. z., smluvní pokutu. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost uhradit poskytnutý úvěr s příslušenstvím dosud nesplnil, ačkoliv byl o úhradu žalobkyní upomenut, shledal soud žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 8. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu daně z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 21% a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.