31 C 532/2020-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 2.9.2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 355 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 15.4.2016 uzavřena smlouva [číslo] o sdružených službách dodávky plynu a téhož dne smlouva [číslo] o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa [ulice a číslo], [obec a číslo], elektřinu i plyn a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu a plyn platit včas a řádně úhradu. Žalovaný řádně a včas nehradil daňové doklady za odebrané a spotřebované množství plynu a elektřiny. Z tohoto důvodu po marných výzvách žalobkyně ukončila dodávku plynu a elektřiny a vystavila žalovanému konečné vyúčtování za jím odebrané a dosud neuhrazené množství plynu a elektřiny a to fakturu [číslo] ze dne 1.12.2017, splatnou dne 15.12.2017, znějící na částku 1 144 Kč, fakturu [číslo] ze dne 31.10.2018, splatnou dne 14.11.2018, znějící na částku 2 081 Kč a fakturu [číslo] ze dne 22.11.2018, splatnou dne 6.12.2018, znějící na částku 130 Kč. Žalovaný žalobkyni na těchto fakturách ničeho neuhradil a celkem tak dluží částku 3 355 Kč, kterou ani přes výzvu dosud nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 222472/2020-10 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila, žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi účastníky byla dne 15.4.2016 uzavřena smlouva [číslo] o odběru plynu a téhož dne smlouva [číslo] o odběru elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec a číslo] (prokázáno smlouvami). Za odebranou elektřinu v období od 20.10.2018 do 19.11.2018 vystavila žalobkyně žalovanému dne 22.11.2018 fakturu [číslo] znějící na částku 130 Kč, splatnou dne 6.12.2018, za období od 20.10.2017 do 19.10.2018 vystavila žalobkyně dne 31.10.2018 fakturu [číslo] znějící na částku 2 081 Kč, splatnou dne 14.11.2018, a za odebraný plyn v období od 1.10.2017 do 31.10.2017 fakturu [číslo] ze dne 1.12.2017 znějící na částku 1 144 Kč, splatnou dne 15.12.2017 (prokázáno fakturami). Žalovaný celkem dluží žalobkyni částku 3 355 Kč. Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 10.3.2020 a obálkou). 7. Po právní stránce soud projednávanou věc posoudil jako smlouvu o dodávkách a odběru zemního plynu uzavřenou dle ust. § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a podle ust. § 50 odst. 2 věty první téhož zákona jako smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny. 8. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny a smlouva o dodávce plynu dle shora uvedeného zákona. Žalobkyně dodala žalovanému do odběrného místa elektřinu a plyn, za což žalovanému vystavila shora uvedené faktury, které žalovaný přes výzvy neuhradil a dluží tak žalobkyni částku 3 355 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku za odběr elektřiny a plynu nezaplatil, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 355 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.