42 C 567/2020-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 23.9.2020 domáhala na žalované zaplacení částky 1 052 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaná je vlastníkem (provozovatelem) motocyklu nad 50 cm3 do 350 cm3, [registrační značka] [VIN kód], přičemž motocykl neměl v období od 19.6.2019 do 20.9.2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (tzv. povinné ručení). Motocykl tak byl nepojištěn 94 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Výzva k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných byla žalované zaslána dne 2.1.2020, splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaná však svou povinnost ve lhůtě 30 dnů nesplnila a splatnost příspěvku nastala dne 16.2.2020. Žalovaná tak dluží na příspěvku částku 752 Kč a 300 Kč za poplatek spojený s uplatněním práva dle § 2a vyhlášky č. 205/1999Sb. Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni částku 1 052 Kč, kterou ani přes výzvu žalobkyně dosud neuhradila. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 238525/2020-10 vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se v uvedené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že k motocyklu [registrační značka] který byl v předmětné době ve vlastnictví žalované, nebylo v období od 19.6.2019 do 20.9.2019 sjednáno pojištění odpovědnosti, výše příspěvku za nepojištěný motocykl činí 8 Kč za den. Žalovaná přes výzvu žalobkyně dlužnou částku nezaplatila (prokázáno výzvou k úhradě, upomínkou, předžalobní upomínkou, podacím archem a doručenkou). Vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla (dále jen„ zákon“). Podle ust. § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Příspěvek se podle ust. § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, a taktéž nákladů na jeho uplatnění včetně nákladů vymáhání (ust. § 4 odst. 4 zákona). Tím, že motocykl žalované neměl v období od 19.6.2019 do 20.9.2019 uzavřeno povinné ručení, vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni příspěvek nepojištěných za 94 dní, který je tvořen zákonnou denní sazbou (8 Kč) vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tedy celkem částku 752 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení poplatku za vymáhání ve výši 300 Kč Celkem tak žalovaná dluží žalobkyni částku 1 052 Kč, kterou ani na základě upomínek neuhradila, a proto soud žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 052 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.