10 C 306/2021-15 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 11.8.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 599 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že poskytla žalovanému právní služby. Za to vystavila žalobkyně žalovanému faktury znějící na celkovou částku 38 599 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani na základě upomínky žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytovala právní služby (prokázáno přehledem poskytnutých služeb, e-mailovou komunikací). Za to vystavila žalobkyně žalovanému faktury znějící na celkovou částku 38 599 Kč (prokázáno fakturami). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkami). Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Tím, že žalobkyně poskytla žalovanému právní služby, vznikla žalovanému povinnost uhradit jí za ně vyúčtovanou odměnu, což neučinil. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. V části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, soud žalobu zamítl, neboť žalovaný není ve sporu podnikatelem (srov. § 3 nařízení vlády č. 351/2012 Sb.), i právní služby mu ze strany žalobkyně byly poskytovány jako fyzické nepodnikající osobě – žádost o zaměstnaneckou kartu, udělení dlouhodobého pobytu v ČR. Soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 930 Kč a dále v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 2 660 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokátky a náhrady jeho hotových výdajů. Celkové náklady žalobce ve výši 12 674,80 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).