10 C 63/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30.10.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 25.9.2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se tuto částku zavázal vrátit do 25.10.2018, což však nečinil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.5.2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného vůči žalobkyni částku 4 000 Kč a nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobkyně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o.s.ř.“) usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 279921/2020-10 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 25.9.2018 smlouvu zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 25.10.2018 (prokázáno smlouvou o zápůjčce, smluvními podmínkami, kartou klienta, dokladem o verifikační platbě, doklad o poskytnutí zápůjčky, formulářem pro standardní informace). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.5.2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o doručení). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno fakturou, upomínkami včetně dokladu o doručení). Podle ust. 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Forma smlouvy o zápůjčce není zákonem nijak předepsána, může se jednat také o ústní dohodu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se tuto částku zavázal vrátit do 25.10.2018, což neučinil, a proto soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění), když jejich výše je dána ust. § 14b bod 1 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celková výše nákladů řízení tedy činí 1 489 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.). Při určení výše nákladů řízení postupoval soud podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť, jak je soudu z jeho činnosti známo, podává žalobkyně žalobní návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jedná se o tzv. formulářové žaloby lišící se pouze označením žalované strany, výší dlužné částky a její splatností.