15 C 331/2020-20 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 5 500 Kč, a to ke dni uzavření smlouvy, tj. [datum]. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne [datum]. Následně žalobkyně s žalovaným sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do [datum] a poplatek za poskytnutí úvěru za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 2 019 Kč. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobci neuhradil. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 5 500 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 019 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od [datum] do zaplacení. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 315,57 Kč byl vypočítán v zákonné výši 10 % ročně z částky 5 500 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyni dále dle smlouvy o úvěru vznikl v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5 500 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 1 155 Kč. Žalovaný dosud neuhradil ničeho ani k výzvě žalobkyně. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 5 500 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr řádně a včas, nejpozději do [datum]. Následně žalobkyně s žalovaným sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do [datum], za což by žalovanému účtován poplatek za poskytnutí úvěru za poslední období doby poskytnutí úvěru ve výši 2 019 Kč. Žalobkyni dle smlouvy o úvěru dále vznikl v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5 500 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 1 155 Kč. Dlužnou částku žalovaný do dne podání žaloby neuhradil (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] výpisem z účtu žalovaného, kopií dokladu totožnosti žalovaného, výpisem z účtu žalobce). Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Tím, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 5 500 Kč, vznikla žalovanému povinnost tento úvěr vrátit. Nesplněním této povinnosti vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném úhradu smluvně upravené smluvní pokuty v celkové výši 1 115 Kč, stejně jako zákonné úroky z prodlení. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., když neshledal důvod k jejímu prodloužení. Žalobkyně doložila soudu pouze znění předžalobní výzvy datované ke dni [datum] bez dokladu o odeslání této výzvy žalovanému. Žalobkyně uvedla, že předžalobní výzva byla žalovanému zaslána emailem, ovšem na podporu svého tvrzení soudu předložila toliko soubor ve formátu„ txt“, z nějž nelze určit, zda se skutečně jednalo o email a zda byl skutečně odeslán. Žalobkyně tak nijak neprokázala, že ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby žalovanému tuto výzvu zaslala. Soud proto rozhodl o nákladech řízení podle § 142a odst. 1 o.s.ř. a náklady řízení úspěšné žalobkyni nepřiznal.