16 C 375/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 072 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], a to ve vlaku [číslo] směr [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 72 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku ve výši 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba] tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 072 Kč (dále jen„ pohledávka“). [právnická osoba] jakožto původní věřitel a postupitel postoupila dne [datum] pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni, jakožto postupníkovi ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva k zaplacení spojená s oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný však do dne podání žaloby neuhradil ničeho. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili, soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 4. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že žalovaný dne [datum] použil ke své osobní přepravě vlak [číslo] směr [obec], provozovaný společností [právnická osoba], [IČO], přičemž se k výzvě průvodčího uvedené společnosti neprokázal platným jízdním dokladem. Z toho důvodu žalovanému vznikla povinnost zaplatit uvedené společnosti jízdné ve výši 72 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, tj. celkem částku 1 072 Kč. Žalovaný na uvedenou dlužnou částku ničeho nezaplatil (prokázáno potvrzením o nedodržení SPPO ve spojení se SPPO ze dne 13. 2. 2020 a tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinným od 1. 1. 2021). [právnická osoba] jakožto původní věřitel a postupitel postoupila dne [datum] pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni, jakožto postupníkovi. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný písemně informován. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalobkyni na svůj dluh dosud ničeho nezaplatil (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a výzvou k zaplacení ze dne 9. 8. 2021 ve spojení s podacím archem z 11. 8. 2021). 5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že použitím vlaku provozovaného společností [právnická osoba] dne [datum] žalovaný uzavřel s uvedenou společností konkludentně smlouvu o přepravě osob podle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s ust. § 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu. Uzavřením smlouvy o přepravě vznikl mezi společností [právnická osoba] a žalovaným závazkový právní vztah, jehož obsahem byla povinnost uvedené společnosti přepravit žalovaného do místa určení a povinnost žalovaného zaplatit za přepravu jízdné. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, a tudíž mu vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] ve smyslu ust. § 37 odst. 5 písm. b) a c) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve spojení s tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, jízdné ve výši 72 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč, celkem částku 1 072 Kč. Žalovaný na svůj dluh společnost [právnická osoba] ničeho neuhradil. Uvedená pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaného byla postoupena v souladu s ust. § 1879 o.z. na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Na základě uvedeného je tedy dlužnou částku oprávněna požadovat po žalovaném žalobkyně. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. Proto soud shledal žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 6. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 072 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.