21 C 10/2021-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení 1 860 Kč s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [číslo], číslo technického průkazu vozidla [číslo], je evidován jako provozovaný a že žalovaný coby jeho provozovatel neměl v období od 21. 12. 2018 do 13. 1. 2019 k němu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo tak nebylo 24 dní pojištěno, čímž žalovaný porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek placený vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše příspěvku se stanoví jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 26. 6. 2019, aby příspěvek uhradil do 30 dnů od doručení výzvy, splatnost příspěvku nastala dne 10. 8. 2019. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na základě upomínky ze dne 5. 12. 2019 a předžalobní výzvy k plnění ze dne 16. 6. 2020. Žalovaná částka sestává z příspěvku ve výši 1 560 Kč (24 dní po 65 Kč) a poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalovaný neměl v období od 21. 12. 2018 do 13. 1. 2019, tedy po dobu 24 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], VIN: [číslo], číslo technického průkazu vozidla [číslo], ačkoli k tomu měl zákonnou povinnost. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 26. 6. 2019, aby příspěvek uhradil do 30 dnů od výzvy, splatnost příspěvku nastala dne 10. 8. 2019 (prokázáno z výzvy k úhradě poplatku ze dne 26. 6. 2019). Žalovaný byl žalobkyní upomínán k úhradě dlužné částky příspěvku upomínkou ze dne 5. 12. 2019 i předžalobní výzvou k plnění ze dne 16. 6. 2020 (prokázáno upomínkou ze dne 5. 12. 2019 a předžalobní výzvou ze dne 16. 6. 2020, a podacím lístkem ze dne 16. 6. 2020). Žalovaný však neuhradil ničeho, což nesporuje. 5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaný provozoval vozidlo bez řádného pojištění dle zákona, a proto žalobkyni vznikl nárok na uhrazení příspěvku placeného vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 6. Dle § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [žalobkyně] [anonymizováno] [žalobkyně] (dále jen„ Kancelář“) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 téhož zákona. Dle odst. 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 téhož ustanovení je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 8. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 9. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když provozoval své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto mu vznikla povinnost uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v souladu s § 4 odst. 1 a § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Příspěvek ve výši 1 860 Kč sestává v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla z poplatku spojeného s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč a z částky vypočtené součinem zákonné denní sazby (65 Kč) a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (24 dní), celkem ve výši 1 560 Kč, přičemž výše denní sazby je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Poplatek spojený s vymáháním pohledávky odpovídá množství a rozsahu administrativních úkonů učiněných v souvislosti s vymáháním nároku po žalovaném. O povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení; převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení; návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).