24 C 215/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 25. 8. 2020 domáhá po žalované zaplacení částky 6 643,40 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), uzavřel se žalovanou dne 11. 12. 2000 smlouvu o účtu a současně žalované umožnil čerpat kontokorentní úvěr, žalovaná se vyčerpané finanční prostředky zavázala včetně veškerého příslušenství vrátit sjednaným způsobem a ve sjednané lhůtě. Žalovaná vyčerpala úvěr celkem ve výši 6 161,49 Kč, kterou však řádně a včas neuhradila, právní předchůdce žalobce proto úvěr ke dni 29. 5. 2018 zesplatnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla tato pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce; ke dni postoupení činil dluh žalované částku 6 643,40 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 161,49 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 481,91 Kč) a nebyl zaplacen ani přes předžalobní upomínku. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky dle výše uvedené uzavřené smlouvy včetně úroků z prodlení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaná se nevyjádřila na výzvu soudu. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovanou dne 11. 12. 2000 smlouvu o [anonymizováno], na jejímž základě byl žalované zřízen účet a současně bylo žalované umožněno čerpat finanční prostředky do debetního zůstatku v maximální výši 5 000 Kč; vyčerpané finanční prostředky se žalovaná zavázala ujednaným způsobem uhradit i s ujednaným příslušenstvím (zjištěno ze smlouvy o [anonymizováno], dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 19. 10. 2015, sazebníku, všeobecných obchodních podmínek). Žalovaná vyčerpala finanční prostředky ve výši 6 161,49 Kč (zjištěno z výpisu účtu žalované). Z důvodu prodlení žalované právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 29. 5. 2018 zesplatnil a žalovanou k úhradě dlužné částky vyzval (zjištěno z oznámení o zesplatnění ze dne 29. 5. 2018). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2020). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné žalované částky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 29. 6. 2020, podacího archu). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by celkovou dlužnou částku zaplatila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2665 ve spojení s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Na základě uzavřené smlouvy o účtu a současně smlouvy o úvěru (kontokorent) poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky, které se žalovaná dohodnutým způsobem zavázala vrátit, což však neučinila. Právní předchůdce žalobce proto úvěr ke dni 29. 5. 2018 zesplatnil. Žalobce má právo na zaplacení této dlužné částky včetně veškerého příslušenství (které bylo v části kapitalizováno). K postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy na žalobce přitom platně došlo ve smyslu ust. § 1879 a násl. o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalobce tak v řízení prokázal výši dlužné částky, jakož i právní titul jejího poskytnutí, žalovaná pak v řízení výše uvedené skutečnosti nijak nesporovala, zejména ani netvrdila, že by danou smlouvu neuzavřela či že by dlužnou částku zaplatila. Soud proto žalobě zcela vyhověl, když požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení, přiznal ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Odměna advokáta přitom byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z činnosti soudu je mu známo, že žalobce podává na daném ustáleném vzoru opakovaně velké množství obdobných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace žalované strany, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.