24 C 232/2021-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 28. 4. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovaným dne 19. 11. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč Tyto finanční prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s veškerým příslušenstvím ve sjednané lhůtě (do 19. 12. 2018), což však neučinil řádně a včas. Tím vznikla žalovanému povinnost zaplatit kromě dlužné částky též sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, v kapitalizované výši 2 249 Kč a dále paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 100 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2020 byla pohledávka za žalovaného postoupena na žalobce. Ke dni postoupení přitom činil dluh na jistině částku 4 500 Kč a nebyl uhrazen ani na základě předžalobní upomínky žalobce. Žalobce požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 500 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení (v části kapitalizovanými ke dni postoupení pohledávky ve výši 664,64 Kč a dále od 29. 8. 2020 do zaplacení), dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 249 Kč a nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč, které se žalovaný zavázal splatit sjednaným způsobem do 19. 12. 2018, dle smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně a stanovena povinnost dlužníka zaplatit sjednané poplatky - náklady za upomínání ve výši 50 Kč za 1 upomínku (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] výpisu z účtu žalobce, všeobecných obchodních podmínek). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru (spočívající v dlužné jistině úvěru ve výši 4 500 Kč, smluvní pokutě za prodlení ve výši 2 249 Kč a nákladů na upomínání ve výši 100 Kč) postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020, podacího archu). Žalovaný byl k úhradě dlužné žalované částky vyzván (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 12. 4. 2021, podacího archu). 6. Předmětem řízení je plnění dle smlouvy o úvěru uzavřené podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a zaplacení smluvní pokuty sjednané podle ust. § 2048 o.z. Právní předchůdce žalobce na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 4 500 Kč Tyto prostředky se žalovaný zavázal splatit sjednaným způsobem do 19. 12. 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, vznikla mu povinnost zaplatit kromě dlužné částky (jistiny úvěru ve výši 4 500 Kč) též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, tj. smluvní pokutu v kapitalizované výši 2 249 Kč ode dne následujícího po splatnosti, tj. od 20.12.2018 do 2.5.2020, a to v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále i paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 100 Kč (za 2 upomínky dle uzavřené smlouvy, resp. všeobecných obchodních podmínek). Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by dlužnou částku zaplatil, ani v řízení nesporoval její výši. Postoupení pohledávky na žalobce přitom proběhlo platně dle § 1879 a násl. o.z. Soud proto žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když úroky z prodlení (v části kapitalizované) soud přiznal podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 1970 o.z., ode dne následujícího po splatnosti jistiny úvěru až do zaplacení. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby) 2 x po 200 Kč a 1 x po 100 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), dále z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 168 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 368 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.