24 C 337/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 5. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 840 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit nejpozději do 14. 7. 2020 spolu s poplatkem 2 % denně z čerpané částky (tj. s poplatkem ve výši 60 Kč denně), což však neučinil. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky sestávající z jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatku za čerpání úvěru ve výši 840 Kč, a to spolu se zákonnými úroky z prodlení od 15.7.2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se nevyjádřil na výzvu soudu. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit do 14. 7. 2020 spolu s poplatkem ve výši 2% z jistiny za každý den čerpání úvěru, tj. ve výši 60 Kč denně (zjištěno ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo]). Žalovanému byly finanční prostředky ve výši 3 000 Kč poskytnuty (zjištěno z výpisu účtu žalobce). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky včetně kapitalizovaného poplatku za 14 dní ve výši 840 Kč vyzván (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 10. 11. 2020, podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by celkovou dlužnou částku zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Na základě uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, které se žalovaný zavázal spolu se sjednanými poplatky ve výši 60 Kč denně vrátit do 14. 7. 2020, což však neučinil. Žalobce přitom v řízení prokázal, že finanční prostředky žalovanému poskytl, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že dlužnou částku uhradil, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl, když žalobce má nárok na vrácení dlužné jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč i sjednaného poplatku ve výši 840 Kč. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. ode dne následujícího po splatnosti pohledávky až do zaplacení. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) zpo 300 Kč a podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), dále z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 289 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Odměna advokáta přitom byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z činnosti soudu je mu známo, že žalobce podává na daném ustáleném vzoru opakovaně velké množství obdobných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace žalované strany, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.