31 C 1/2018 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení žalované částky z titulu postoupené pohledávky [právnická osoba] a.s. za žalovanými, vzniklé jejich bezdůvodným obohacením nadužíváním jejich spoluvlastnických podílů na nemovitosti / domu [adresa], na adrese [adresa]. Pohledávka za žalovanými byla [právnická osoba] a.s., [IČO], sídlem [adresa], na žalobce postoupena v průběhu řízení smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23. 2. 2021. Žalobce nabyl kupní smlouvou ze dne 28. 12. 2020 spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] k celku na nemovitostech: pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 273 m2, jehož součástí je budova [adresa] (rodinný dům), pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře 754 m2 a pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře 262 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], vedeného Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [obec], [stát. instituce]. Původní žalobkyně, [právnická osoba], spoluvlastnictví k podílu [číslo] na shora uvedených nemovitostech nabyla na základě usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres], o udělení příklepu sp. zn. [číslo jednací] ze dne 23. 5. 2013, které právní moci nabylo dne 24. 6. 2013. Žalovaní jsou spoluvlastníky nemovitostí s podíly na nemovitostech - žalovaná [číslo] je spoluvlastnicí s podílem [číslo] k celku nemovitostí, žalovaná [číslo] je spoluvlastnicí s podílem [číslo] k celku nemovitostí a žalovaný [číslo] je spoluvlastníkem s podílem [číslo] k celku nemovitostí. Předmětný rodinný dům má 2 nadzemní podlaží, je podsklepený a má obytné podkroví. Žalobce tvrdil, že v domě jsou celkem 4 byty jako prostorově oddělené části domu, a to vždy po jednom - v suterénu, v 1. NP, ve 2. NP a v podkroví domu a společným prostorem je schodiště, které slouží jako přístup k bytům v jednotlivých podlažích. V suterénu domu se nachází nebytový prostor – sklad s přímým přístupem ze zahrady domu. Dne 5. 8. 2013 původní žalobkyně (v té době zastoupená současným žalobcem [celé jméno žalobce]) a spoluvlastnice nemovitostí provedla prohlídku domu za účasti žalovaných, kde ze strany žalovaných byl této nabídnut k užívání byt v suterénu domu, který původně užíval právní předchůdce [právnická osoba] a.s. Tento byt však nebyl vyklizený, nacházel se ve velmi špatném stavu a byl nezpůsobilý k jakémukoliv užívání za účelem bydlení. Původní žalobkyně, [právnická osoba] a.s., proto uvedený byt v suterénu domu odmítla převzít. Mezi původní žalobkyní a žalovanými nedošlo k dohodě o užívání společné věci. Žalobce tvrdil, že žalovaní jsou spoluvlastníky nemovitostí ze 63,33 %, výlučně užívají byt v 1. NP, byt v 2. NP, byt v podkroví a nebytové prostory – sklady v suterénu, tj. 78,66 % celkové výměry domu. Tyto prostory domu jsou navíc oproti bytu v suterénu, který nabídli k užívání původní žalobkyni v daleko lepším technickém stavu a zejména způsobilé k užívání za účelem bydlení. Zbývající spoluvlastník nemovitosti s podílem [číslo] k celku nemovitosti neužívá žádnou část domu. Žalobce tvrdil, že žalovaní bez jakékoli dohody o užívání společné věci / rodinného domu / užívají větší a kvalitativně lepší část společné věci, než která odpovídá součtu jejich spoluvlastnických podílů, čímž se na úkor původní žalobkyně, bez spravedlivého důvodu, obohatili. Žalovaní se na úkor původní žalobkyně obohatili podle znaleckého posudku soudní znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], [titul za jménem] ze dne 27. 11. 2015 o částku 5 604 Kč měsíčně, což za celé požadované období činí 142 652 Kč. Žalovaná č. 1 užívá celkem 81,87 m2, tj. 33,5 % z celkové výměry nemovitosti – rodinného domu, když podle spoluvlastnického podílu, který jí náleží, by měla užívat pouze 44,79m2, tedy nadužívá 37,07 m2, čímž se obohatila na úkor původní žalobce o částku 4 571 Kč měsíčně. Za období od 1. 1. 2015 do 30. 11. 2017 tak výše celkového bezdůvodného obohacení žalované [číslo] činí 159 985 Kč. Žalovaná č. 2 užívá celkem 82,21 m2, tj. 33,64 % z celkové výměry nemovitosti – rodinného domu, když podle spoluvlastnického podílu, který jí náleží, by měla užívat pouze 44,79m2, tedy nadužívá 37,42 m2, čímž se obohatila na úkor původní žalobkyně o částku 4 281 Kč měsíčně. Za období od 1. 1. 2015 do 30. 11. 2017 tak výše celkového bezdůvodného obohacení žalované [číslo] činí 149 835 Kč. Žalovaný č. 3 nenadužívá ničeho, proto žalobce proti žalovanému [číslo] vzal žalobu v závěru řízení v celém rozsahu zpět a navrhl řízení proti němu zastavit. 2. Žalovaní shodně navrhli žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítnout. Učinili nesporným, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] (součástí je budova [adresa]) pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, jejich spoluvlastnické podíly na předmětných nemovitostech odpovídají výši tvrzené žalobcem. Žalovaní tvrdili, že rodinný dům [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 273 m2 užívají dle jejich dohody tak, že žalovaná [číslo] užívá byt v 2. NP budovy; žalovaná [číslo] užívá byt v 1. NP budovy a žalovaný [číslo] užívá byt v podkroví budovy. Byt v suterénu budovy, obývaný v minulosti právním předchůdcem [právnická osoba] a.s., [jméno] [příjmení], žalovaní na jednání dne 5. 8. 2013 nabídli k užívání původní žalobkyni, která nabyla jeho spoluvlastnický podíl na nemovitosti usnesením soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 5. 2013. Žalovaní namítali, že sklad v suterénu domu nikdo z nich neužívá, naopak část těchto prostor je určena k užívání původní žalobkyně, neboť se v těchto prostorech nachází technické zázemí pro byt v suterénu. Namítali, že neužívají budovu nad rámec svých spoluvlastnických podílů a žaloba je podána neoprávněně. Žalovaní předně namítali, že žalobce (resp. jeho právní předchůdkyně) žalobou uplatnil nárok proti všem žalovaným společně a nerozdílně, přitom je zjevné, že každý z žalovaných užívá pouze část nemovitosti a toliko schodiště je jimi užívané společně. Tvrdili, že užíváním schodiště se vůči žalobci nemohli obohatit, když schodiště je společná část nemovitosti pro všechny spoluvlastníky, tedy i pro žalobce. Pokud jde o vlastní nárok uplatněný žalobou a otázku nadužívání předmětných nemovitostí, odkázali na znalecký posudek [titul] [celé jméno znalkyně], [titul za jménem] ze dne 27. 11. 2015 ve znění jeho dodatku [číslo] ze dne 11. 10. 2019, kdy podle závěrů znalkyně sice mohlo dojít u některých ze žalovaných k nadužívání spoluvlastnického podílu, avšak částka odpovídající nadužívání je řádově nižší, než jak byla uplatněna žalobou. Schodiště a sklady v suterénu nejsou užívány výlučně žádným ze žalovaných, jsou společnými částmi nemovitosti, a to společnými i ve vztahu k žalobci, který mohl užívat schodiště v budově, od kterého měl klíče a pokud tak nečinil, nelze to vytýkat žalovaným. Pokud původní žalobkyně uplatňovala zhoršený stav bytu v suterénu jako důvod pro nesprávnost závěrů znaleckého posudku, žalovaní s tímto názorem nesouhlasili a tvrdili, že stav všech bytů je obdobný a je odpovídajícím výsledkem běžné údržby každého z nich. Žalobce, resp. jeho právní předchůdkyně nemovitost neužíval a neužíval ani byt v suterénu, který mu byl nabídnut všemi žalovanými již v roce 2013, proto postupná degradace těchto prostor způsobená zanedbáním běžné údržby žalobcem, právě neužíváním, netopením, nevětráním, žádnou ani běžnou údržbou a v neposlední řadě v důsledku havárie vodovodu z roku 2014, jdou výlučně za žalobcem a nelze je přičítat k tíži žalovaných, kteří se o jimi užívané byty každodenně starají a pečují. Žalovaní poukázali na stáří budovy [adresa], které činí bezmála 100 let. Celkový stav nemovitosti je tak morálně zastaralý, vyjma nové střechy a stav obývaných prostor všemi spoluvlastníky rodinného domu tomu odpovídá. Namítali, že pokud by se žalovaní o jimi užívané části nemovitosti nestarali, byl by jejich stav obdobný, jako je tomu v případě prostor v suterénu. Žalovaní tím, že budovu [adresa] užívají, tak paradoxně zvyšují její hodnotu, resp. brání její degradaci a zhoršení jejího stavu, čímž v důsledku chrání investici žalobce. Náklady na vytápění budovy [adresa] jsou přitom v důsledku jejího stavu a nedostatečné izolace pláště budovy a oken zvýšené. Suterénní prostory byly právní předchůdkyni žalobce nabídnuty k užívání již při prohlídce nemovitosti v roce 2013 v souladu s dohodou učiněnou většinou spoluvlastníků. V polovině roku 2016 zástupce právní předchůdkyně žalobce, kterým byl dokonce sám žalobce, převzal klíče k suterénnímu bytu. Žalobce tak nemůže účinně namítat, že nevěděl, že je suterénní byt určený ostatními spoluvlastníky k užívání právě jemu, zejména za situace, kdy tento způsob užívání předmětných nemovitostí je v předmětné nemovitosti uplatňován již mnoho desetiletí. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobce nabyla vlastnické právo v dražbě nedobrovolné a tedy originálním způsobem nabytí vlastnictví, na této skutečnosti nic nemění, konkludentní dohoda spoluvlastníků s nadpolovičním vlastn