31 C 326/2021-27 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 6.8.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 790 Kč s tím, že dne 17.6.2017 si žalovaný u žalobkyně objednal a vytvořil objednávku internetové televize [anonymizováno]. Součástí objednávky byl pronájem [anonymizováno] boxu. Žalovaný se zavázal hradit za službu a pronájem po dobu 24 měsíců a to za službu [anonymizováno] částku 199 Kč a za pronájem [anonymizováno] boxu 99 Kč měsíčně. Po ukončení měl žalovaný povinnost [anonymizováno] box vrátit nebo odkoupit za plnou cenou 1 999 Kč. Žalovaný smlouvu nedodržel a za služby a pronájem nehradil a [anonymizováno] box si ponechal. Žalovaný tak celkem dluží žalobkyni částku 6 790 Kč sestávající se z dluhu za službu [anonymizováno] za období 25.7.2017 – 8.9.2017 ve výši 294 Kč, pronájem [anonymizováno] box za období 25.7.2017 – 8.9.2017 ve výši 146 Kč a dále ze sankce do konce období dle smlouvy Služba [anonymizováno] za období 8.9.2017 – 2 let ve výši 4 351 Kč a ze sankce za odkoupení boxu ve výši 1 999 Kč. Žalovaný přes výzvu dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. 31C 326/2021-21 vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se v uvedené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 6. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 19.6.2017 uzavřena smlouva o užívání služby [anonymizováno] a to na dobu určitou v délce 24 měsíců od data uzavření s automatickou prolongací o stejnou dobu. Předmětem smlouvy je poskytování služby [anonymizováno]. Na základě této smlouvy byl žalovanému do nájmu poskytnut [anonymizováno] box. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit za službu 199 Kč měsíčně a za pronájem [anonymizováno] boxu částku 99 Kč měsíčně. V případě prodlení byla sjednána smluvní pokuta za porušení povinnosti včasné úhrady pravidelných plateb ve výši souhrnu všech plateb ceny Služby, na něž má poskytovatel nárok za období od okamžiku, kdy nastalo prodlení uživatele, do konce doby určité. (prokázáno smlouvou, obchodními podmínkami, ceníkem) Předplacené období vypršelo dne 8.9.2017 a žalovaný nezaplatil platbu na další období, proto žalobkyně využila svého práva a od smlouvy odstoupila, přičemž zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 6 790 Kč (prokázáno odstoupením ze dne 18.12.2017 a obálkou) 7. Podle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Vzhledem ke shora uvedenému má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty služby spočívající v [anonymizováno] a byl mu dán do pronájmu [anonymizováno] box. Žalovaný byl povinen za poskytnuté služby hradit měsíčně částku 199 Kč a za poskytnuté zařízení částku 99 Kč měsíčně. Žalovaný však porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy, když žalobkyni nezaplatil řádně a včas poskytnuté služby, proto žalobkyně využila svého práva a od smlouvy odstoupila. Žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 6 790 Kč sestávající se z částky 294 Kč za služby a z částky 146 Kč za pronájem boxu v období 25.7.2017 – 8.9.2017, částky 4 351 Kč představující sankci do konce období a to od 8.9.2017 – 2 let a dále částky 1 999 Kč za nevrácený [anonymizováno] box. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.