31 C 362/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 11.8.2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 490 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 16.1.2018 uzavřena smlouva o dodávce elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaný svoji povinnost porušil, když za období od 7.5.2019 do 21.9.2020 neuhradil ve lhůtě splatnosti uvedené vyúčtování spotřeby elektřiny a to na základě faktury [číslo] ze dne 11.5.2020, splatná 28.5.2020, znějící na částku 8 870 Kč a faktury [číslo] ze dne 24.9.2020, splatná 12.10.2020, znějící na částku 1 320 Kč. Žalovaný na uvedených fakturách uhradil částku 6 700 Kč, zbývající částku ve výši 3 490 Kč přes výzvu žalobkyně nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 192263/2021-11 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi účastníky byla dne 16.1.2018 uzavřena smlouva o odběru elektřiny do odběrného místa [adresa žalovaného] (prokázáno smlouvou) Za odebranou elektřinu v období od 7.5.2019 do 21.9.2020 vystavila žalobkyně žalovanému dne 11.5.2020 fakturu [číslo] znějící na částku 8 870 Kč s datem splatnosti 28.5.2020 a dne 24.9.2020 fakturu [číslo] znějící na částku 1 320 Kč s datem splatnosti 12.10.2020 (prokázáno fakturami) Žalovaný na uvedených fakturách uhradil částku 6 700 Kč a zbývá uhradit částku 3 490 Kč. Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala. (prokázáno výzvou ze dne 15.7.2021) 7. Podle ust. § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 8. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle ust. § 50 odst. 2 věty první energetického zákona. Žalobkyně dodala žalovanému do odběrného místa elektřinu, za což žalovanému vystavila shora uvedené faktury, na kterých žalovaný uhradil částku 6 700 Kč a zbývající částku ve výši 3 490 Kč žalobkyni přes výzvu neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku za odběr elektřiny nezaplatil, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.