42 C 14/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 24.8.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 708 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se žalovaným uzavřela účastnickou smlouvu. Na základě této smlouvy se zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaný však řádně a včas vyúčtované služby neplatil a dluží tak žalobkyni pohledávku z neuhrazených vyúčtování ve výši 18 708 Kč, která není službami elektronických komunikací ve smyslu ust. § 2 písm. n) zák. č. 127/2005 Sb.. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.6.2019 postoupena na žalobkyni. Žalovaný přes výzvu dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 210680/2020-14 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 18.5.2013 účastnickou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran. Žalovaný se smlouvou zavázal za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. (prokázáno smlouvou) Žalovaný řádně neplatil vyúčtování a dluží na neuhrazených vyúčtování částku 18 708 Kč (prokázáno vyúčtováními) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.6.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19.7.2019 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky). Žalobkyně žalovaného k uhrazení dluhu vyzvala (prokázáno výzvou ze dne 19.7.2019 a podacím lístkem). 6. Z ostatních listinných důkazů soud nevyvozoval žádné skutkové ani právní závěry, neboť by to bylo pro posouzení věci nadbytečné. 7. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) podle kterého není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Ve smyslu tohoto ust. soud pro právní posouzení této věci použil zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“). 8. Podle § 269 odst. 2 věta první obch. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. 9. Vzhledem ke shora uvedenému má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytovala služby a žalovaný byl povinen za poskytnuté služby hradit vyúčtované ceny, což však porušil, když právní předchůdkyni nezaplatil vyúčtování. Žalobkyně se touto žalobou domáhá zaplacení částky 18 708 Kč představující neuhrazené vyúčtování. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 10. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalobkyně požaduje zaplacení úroku z prodlení až od 25.6.2015. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 708 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.