42 C 67/2021-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne 8.12.2020 domáhala na žalované zaplacení částky 8 432 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 12.4.2018 uzavřena smlouva o dodávce elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Žalovaná svoji povinnost porušila, když za období od 24.11.2018 do 31.10.2019 neuhradila ve lhůtě splatnosti uvedené vyúčtování spotřeby elektřiny a to na základě faktury [číslo] ze dne 8.11.2019, splatná 25.11.2019, znějící na částku 16 712 Kč. Žalovaná z této částky zaplatila 8 280, zbývající částku ve výši 8 432 Kč přes výzvu žalobkyně nezaplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a o.s.ř. usnesením zdejšího soudu č.j. EPR 321073/2020-9 vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se v uvedené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi účastníky byla dne 12.4.2018 uzavřena smlouva o odběru elektřiny do odběrného místa [adresa] (prokázáno smlouvou) Za odebranou elektřinu v období od 24.11.2018 do 31.10.2019 vystavila žalobkyně žalované dne [číslo] fakturu [číslo] znějící na částku 16 712 Kč s datem splatnosti 25.11.2019 (prokázáno fakturou) Žalovaná na uvedené faktuře uhradila částku 8 280 Kč a zbývá uhradit částku 8 432 Kč. Žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky vyzvala. (prokázáno výzvou ze dne 12.10.2020 a obálkou) 7. Podle ust. § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 8. Na základě shora uvedeného má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle ust. § 50 odst. 2 věty první energetického zákona. Žalobkyně dodala žalované do odběrného místa elektřinu, za což žalované vystavila shora uvedenou fakturu, na kterou bylo zaplaceno 8 280 Kč a zbývající částku ve výši 8 432 Kč žalovaná žalobkyni přes výzvu neuhradila. Tím, že žalovaná dlužnou částku za odběr elektřiny nezaplatila, ocitla se v prodlení s plněním peněžitého závazku a je tak povinna zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, soud žalobkyni přiznal i částku 1 200 Kč za každou uplatněnou pohledávku představující náklady spojené s uplatněním pohledávky dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.