10 C 344/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21.7.2022 po žalované domáhá zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná jako poplatník rozhlasového poplatku neuhradila rozhlasové poplatky za období od 1.7.2019 do 1.6.2022, čímž jí vůči žalobci vznikl dluh ve výši 1 620 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani na základě výzvy žalobce neuhradila. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky, jakož i zaplacení úroku z prodlení z této částky v kapitalizované výši 239,49 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobce i žalovaná byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobce ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud provedl všechny důkazy, které ve věci žalobce navrhl, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že byla žalovaná jako poplatník rozhlasových poplatků povinna platit tyto poplatky se čtvrtletní periodicitou (prokázáno výpisem z evidence rozhlasového poplatníka). Žalovaná poplatky v období od 1.7.2019 do 1.6.2022 nehradila (prokázáno přehledem předpisů a plateb, rozpisem úroků). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána (prokázáno výzvou, doručenkou datové zprávy). Po právní stránce posoudil soud věc podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zákon), podle kterého je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle ust. § 6 zákona činí ode dne účinnosti zákona měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona platí poplatník rozhlasový poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle ust. § 7 odst. 3 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Podle ust. § 7 odst. 4 zákona poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Podle ust. § 10 zákona potom v případě, že poplatník nezaplatí včas rozhlasový poplatek nebo přirážku k poplatku ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalovaná se stala poplatníkem rozhlasových poplatků, byla tedy povinna hradit rozhlasové poplatky ve výši 45 Kč měsíčně, což však v období od července 2019 do června 2022 nečinila, a to ani na upomínku žalobce, a proto soud rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 400 Kč a 2 náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 600 Kč, které byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).