10 C 356/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 25.7.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1.4.2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě které žalovanému zprostředkovala poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Smlouva byla ukončena dne 31.3.2021. Žalovaný po skončení smlouvy nevrátil žalobkyni zapůjčené zařízení Set top box, v důsledku čehož mu vůči žalobkyni vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, což však žalovaný ani na základě upomínky neučinil. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o.s.ř.“) vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně dne 1.4.2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě které žalovanému zprostředkovala poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu (prokázáno smlouvou). Žalovaný po skončení smlouvy nevrátil žalobkyni zapůjčené zařízení Set top box, v důsledku čehož mu vůči žalobkyni vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč (prokázáno zvláštními podmínkami pro službu [anonymizována čtyři slova], výzvou k vrácení zařízení a úhradě smluvní pokuty). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkou včetně dokladu o doručení). Po právní stránce soud věc posoudil jako smluvní pokutu podle ust. § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník. Tím, že žalovaný nevrátil žalobci zapůjčené zařízení, vznikla mu povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu, což ani na výzvu neučinil, a proto soud žalobě vyhověl. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění), když jejich výše je dána ust. § 14b bod 1 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celková výše nákladů řízení tedy činí 1 489 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).