10 C 424/2021-72 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 19.8.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 19.2.2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalovanému částku 4 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů od data jejího poskytnutí. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27.6.2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dluh žalovaného činí 4 000 Kč a nebyl uhrazen ani na základě upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o.s.ř.“) vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 19.2.2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalovanému částku 4 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů od data jejího poskytnutí (prokázáno smlouvou o zápůjčce, informací o klientovi, dokladem o vyplacení zápůjčky, podmínkami). Z důvodu prodlení s hrazením závazků právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil (prokázáno zesplatněním úvěru, výpisem z účtu). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27.6.2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky, dokladem o odeslání). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkou včetně dokladu o doručení). Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Tím, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 4 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost tyto finanční prostředky sjednaným způsobem vrátit, což však neučinil. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, výzva k plnění), když jejich výše je dána ust. § 14b bod 1 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. Celková výše nákladů řízení tedy činí 1 489 Kč a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).