10 C 7/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 23.9.2021 domáhala po žalovaných zaplacení částky 22 270 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, když tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným č. 1 byla dne 4.9.2019 uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], žalovaný [číslo] k tomuto vztahu přistoupil jako ručitel. Za odebrané množství elektřiny za období od 13.9.2019 do 20.1.02020 vystavila žalobkyně žalovanému č. 1 faktury znějící na celkovou částku 30 303 Kč, na kterou žalovaný uhradil pouze 8 033 Kč, částka 22 270 Kč zůstává i přes upomínku oběma žalovaným neuhrazena. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Žalobkyně i žalovaní byli podle § 115a o.s.ř. vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaní se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Soud provedl všechny důkazy, které ve věci žalobkyně navrhla, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 4.9.2019 dodávala žalovanému č. 1 elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa], žalovaný [číslo] ke vztahu přistoupil jako ručitel (prokázáno smlouvou o dodávce elektřiny, ručitelským prohlášením). Za odebrané množství elektřiny za období od 13.9.2019 do 20.1.02020 vystavila žalobkyně žalovanému č. 1 faktury znějící na celkovou částku 30 303 Kč (prokázáno fakturami). Žalobkyně oba žalované k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno upomínkami, dokladem o odeslání). Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Dále soud věc posoudil jako ručitelský závazek dle § 2018 a násl. občanského zákoníku. Tím, že žalobkyně žalovanému č. 1 v žalovaném období dodala předmět smlouvy (elektřinu), vznikla žalovanému č. 1 povinnost žalobkyni za jeho dodávku zaplatit vyúčtovanou částku, tuto povinnost však nesplnil. Proto žalobkyně vyzvala k plnění žalovaného č. 2 jako ručitele, též bezúspěšně. Proto soud rozhodl, jak je ve výroku rozsudku uvedeno. Výše příslušenství je dána § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 891 Kč a dvěma náhradami hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 1 091 Kč, a byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).